Friedrich Ebert

Friedrich Ebert
Friedrich Ebert
1. prezident Německa
	Ve funkci:; 11. února 1919 – 28. února 1925
Předseda vlády	Philipp Scheidemann; Gustav Bauer; Hermann Müller; Konstantin Fehrenbach; Joseph Wirth; Wilhelm Cuno; Gustav Stresemann; Wilhelm Marx; Hans Luther
Předchůdce	Vilém II. (jako císař)
Nástupce	Paul von Hindenburg
9. německý říšský kancléř
	Ve funkci:; 9. listopadu 1918 – 11. února 1919
Panovník	Vilém II.
Předchůdce	Maxmilián Bádenský
Nástupce	Philipp Scheidemann; (1. kancléř Výmarské republiky)
Stranická příslušnost
Členství	SPD
Narození	4. února 1871; Heidelberg; Německé císařství
Úmrtí	28. února 1925; Berlín; Výmarská republika
Příčina úmrtí	peritonitida
Místo pohřbení	Bergfriedhof Heidelberg
Národnost	Němec
Choť	Louise Rump
Rodiče	Karl Ebert a Katharina Ebert
Příbuzní	Georg Ebert (vnuk)
Profese	politik
Podpis
Commons	Friedrich Ebert
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Friedrich Ebert (4. února 1871 Heidelberg – 28. února 1925 Berlín) byl německý sociálnědemokratický politik. V letech 1913 až 1919 byl předsedou Sociálnědemokratické strany Německa a od roku 1919 až do své smrti v roce 1925 prvním říšským prezidentem Výmarské republiky.

Po smrti Augusta Bebela byl Ebert zvolen po boku Huga Haase předsedou SPD, což bylo v rozporu s blížící se válkou. Během války důrazně obhajoval politiku „obrany vlasti“ a domácího politického zastavení (Burgfriedenspolitik) proti těm sociálním demokratům, kteří tuto politiku odmítali. V listopadové revoluci roku 1918 převzala vládu jeho strana a USPD, která se od ní odštěpila. 9. listopadu 1918 vystřídal ve funkci říšského kancléře Maxe von Baden.^[1] Výmarské národní shromáždění ho 11. února 1919 zvolil prvním říšským prezidentem. V letech 1919 až 1923 nechal Ebert násilím potlačit několik povstání revolučních socialistů. Také podnikl rozhodné kroky proti pokusům o převrat zprava v letech 1920 a 1923. Jinak se choval jako politik vyvažování zájmů. Jeho brzká smrt ve věku 54 let a následné zvolení monarchisticky smýšlejícího Paula von Hindenburga do čela státu představují ve Výmarské republice zlom.

Krátce po jeho smrti v roce 1925 byla založena nadace Friedricha Eberta, která měla blízko k SPD a byla po něm pojmenována.

Jeho nejstarší syn Friedrich Jr. (1894–1979) byl v letech 1948 až 1967 starostou Východního Berlína.^[2]

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Friedrich Ebert na německé Wikipedii a Friedrich Ebert na anglické Wikipedii.

↑ PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, str.17 - 25, 166
↑ Ebert, Friedrich | Bundesstiftung zur Aufarbeitung der SED-Diktatur. www.bundesstiftung-aufarbeitung.de [online]. [cit. 2024-07-22]. Dostupné online. (německy)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Friedrich Ebert na Wikimedia Commons
Osoba Friedrich Ebert ve Wikicitátech

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Prezident Německa
Předchůdce: Funkce vznikla	1919 – 1925 Friedrich Ebert	Nástupce: Paul von Hindenburg

[1] PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, str.17 - 25, 166

[2] Ebert, Friedrich | Bundesstiftung zur Aufarbeitung der SED-Diktatur. www.bundesstiftung-aufarbeitung.de [online]. [cit. 2024-07-22]. Dostupné online. (německy)

[1]

[2]