Eurocopter EC 145
| Eurocopter EC 145 | |
|---|---|
-SchweizerischeRettungsflugwacht.jpg) EC 145 ve službách letecké záchranné služby ve Švýcarsku – Rega | |
| Určení | víceúčelový užitkový vrtulník |
| Výrobce |   Eurocopter |
| První let | 12. června 1999 |
| Zařazeno | Duben 2002 |
| Cena za kus | 5,5 mil. USD |
| Vyvinuto z typu | MBB/Kawasaki BK 117 |
| Další vývoj | Eurocopter UH-72 Lakota |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Airbus Helicopters H145, dříve Eurocopter EC 145 je dvoumotorový víceúčelový vrtulník střední váhové kategorie, který vyrábí od roku 2002 společnost Airbus Helicopters (dříve Eurocopter). Původní označení vrtulníku bylo BK 117 C2, protože EC 145 je přímým nástupcem a vývojovým pokračovatelem úspěšného modelu MBB/Kawasaki BK 117. Původním výrobcem byla společnost Messerschmitt-Bölkow-Blohm, která se stala později součástí společnosti DaimlerChrysler Aerospace AG a v současnosti je součástí skupiny Eurocopter Group. Nový název EC 145 byl zaveden po změně výrobce. Dvoumotorový model EC 145 může přepravovat až devět pasažérů a dva členy posádky, záleží na konfiguraci a účelu vrtulníku. Vrtulník může být používán jako dopravní prostředek pro osobní dopravu i VIP lety, pro potřeby letecké záchranné služby, služby SAR – pátrání a záchrana a jiné účely.
Vývoj
[editovat | editovat zdroj]EC 145 je vrtulník, na jehož vývoji spolupracují společnosti Eurocopter a Kawasaki. Cílem vývoje bylo vyrobit vrtulník střední váhové kategorie, který vychází z původního modelu BK 117 C1, ale má zvýšenou maximální vzletovou hmotnost a především modernější přístroje z lehkého modelu Eurocopter EC 135. Prvních 32 modelů pod označením BK 117 C2 bylo objednáno v prosinci 1997 Francouzskou obrannou a civilní gardou pro potřeby letecké záchranné služby, cena zakázky činila 1 mld. francouzských franků. První prototyp BK 117 C2 vzlétnul 12. června 1999 z Donauwörthu, druhý prototyp byl postaven v japonském výrobním závodě Kawasaki v Gifu.
Třetí prototyp vrtulníku se objevil v dubnu 2000. Osvědčení o bezpečnosti bylo v Německu a Japonsku uděleno v prosinci 2000. Veřejně byl model poprvé představen na Paris Air Show v roce 2001. Certifikace v USA bylo dosaženo v únoru 2002 a ve stejném roce byl vrtulník představen také na veletrhu Heli-Expo v Orlandu na Floridě.
Další variantou vrtulníku je EC 145 T2, jež byla představena v roce 2011 Má moderní avioniku, inovovaný design a uzavřený ocasní rotor. Fenestron se objevil již na menším modelu EC 135 a je typickým znakem společnosti Eurocopter. Nový model je poháněn dvěma turbohřídelovými motory Turbomeca Arriel 2E.[1]
Nejnovější variantou vrtulníku je H145.
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]
_of_ADAC_at_G%C3%B3raszka_Air_Picnic_2005.jpg)
EC 145 má oproti předcházejícímu modelu větší kabinu. Vnitřní prostor se prodloužil o 46 cm na délku a zvětšil o 13 cm na šířku. Objem kabiny se zvětšil o 1 m³ na celkových 6,0 m³. Rovněž se zvýšila maximální vzletová hmotnost, vrtulník má i vyšší dosah a rotor je vyroben z kompozitních materiálů na základě modelu EC 135. Stroje je poháněn dvěma turbohřídelovými motory Turboméca Arriel 1E2. Vrtulník pojme až devět pasažérů, v celém rozsahu má rovnou podlahu a je přístupný z obou bočních stran a ze zadní strany. Kokpit je skleněný, nenajdeme zde žádné analogové přístroje a všechny letové parametry jsou zobrazeny na LCD displejích. Jedinou výjimkou je pětice záložních přístrojů.
Vrtulník pojme až osm členů posádky a dva piloty nebo devět pasažérů při hustém uspořádání sedadel. Ve zdravotnické konfiguraci může transportovat až dva ležící zraněné pacienty a tři členy zdravotnického personálu. Může být vybaven navijákem pro záchranné akce v podvěsu nebo pro jeřábování, reflektorem pro pátrání po osobách a jinými záchrannými prostředky.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První vrtulníky byly dodány zákazníkům do Německa a Francie pro policejní účely v dubnu 2002. K první havárii vrtulníku EC 145 došlo při záchranné akci na hoře Arbizon ve francouzských Pyrenejích 20. července 2003. K další nehodě došlo 5. června 2006 v Garvarnie taktéž v Pyrenejích při policejním cvičení. Při nehodě zemřely tři osoby.[2]
V roce 2006 byla představena vojenská verze s označením UH-145, která byla určena pro americké letectvo. Při výběrovém řízení porazila společnost Eurocopter jiné tři výrobce vrtulníků. Zakázka zahrnuje dodávku celkem 345 vrtulníků v hodnotě asi 3 mld. dolarů. Vrtulníky byly ve Spojených státech přeznačeny jako UH-72 Lakota. První kus, UH-72A, byl dodán v prosinci 2006.
Varianty
[editovat | editovat zdroj]
- EC 145
- EC 145 T2 (BK 117 D-2)
- H145: Modernizovaná verze EC145 T2.
- H145M: Militarizovaná verze H145.
- UH-72 Lakota: Lehká varianta pro americké letectvo.
Uživatelé
[editovat | editovat zdroj]
- Albánské vzdušné síly – 3 H145M
- Bolivijské letectvo – 2 H145
- Ekvádorské letectvo – celkem objednáno 6 strojů, v dubnu 2021 se již 3 kusy nacházely ve službě [3]
- Heeresfliegertruppe – 15 H145M LUH SOF
- Luftwaffe - 7 vrtulníků objednáno
- Kazašské letectvo – v roce 2020 kazašské MO objednalo 45 vrtulníků[4]
- Lucemburské letectvo – 1 H145M již ve službě, druhý objednán
- Maďarské letectvo – 20 H145M[5]
- Srbské letectvo a protivzdušná obrana – 4 H145M
- 10 kusů je ve službě Ukrajinské policie. Ukrajinské ministerstvo vnitřních záležitostí plánuje objednat celkově dalších 55 helikoptér.
Potenciální uživatelé
[editovat | editovat zdroj]
- Belgické letectvo – Belgie hledá náhradu za stávající vrtulníky A109 a NH90 a jedním z možných kandidátů je právě H145M[6]
Specifikace
[editovat | editovat zdroj]Technické údaje
[editovat | editovat zdroj]- Posádka: 1 nebo 2 piloti, až 9 pasažérů
- Délka: 13,03 m
- Průměr nosného rotoru: 11,0 m
- Výška: 3,45 m
- Prázdná hmotnost: 1792 kg
- Maximální vzletová hmotnost: 3585 kg
- Pohonná jednotka: 2× Turbomeca Arriel 1E2
- Výkon pohonných jednotek: 550 kW
Výkony
[editovat | editovat zdroj]- Maximální rychlost: 145 KIAS (268 km/h)
- Dolet: 680 km
- Dostup: 5240 m
- Stoupavost: 8,1 m/s
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eurocopter EC 145 na anglické Wikipedii.
- ↑ EC 145 Characteristics [online]. Eurocopter Group [cit. 2011-04-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-27. (anglicky)
- ↑ Police Aviation News [online]. Cambridge Explorer Launch, 2006-07 [cit. 2011-04-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Aviacionline.com [online]. 2021-04-21 [cit. 2021-06-17]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ HeliHub.com [online]. 2010-10-28 [cit. 2021-06-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HERK, Hans van. Last Hungarian H145Ms delivered. scramble.nl [online]. [cit. 2021-12-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Belgium could replace its NH90 TTH and A109 helicopters with Airbus H145M. www.airrecognition.com [online]. [cit. 2022-02-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-02-01.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- FOJTÍK, Jakub. H145 Stěžejní evropský model. Letectví a kosmonautika. Březen 2023, čís. 3, s. 30 až 35. ISSN 0024-1156.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Eurocopter EC 145 na Wikimedia Commons - EC 145 American Eurocopter (anglicky)
- EC 154 na aerospace-technology.com (anglicky)
- EC 145 na stránkách letecké záchranné služby ve Švýcarsku (anglicky) (německy) (francouzsky) (italsky)
