Přeskočit na obsah

Bratři Pospíšilové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Bratři Jindřich (* 23. března 1942 v Brně) a Jan (* 25. dubna 1945 v Brně) Pospíšilovi jsou trenéři a hráči kolové, daleko nejúspěšnější hráči v historii tohoto sportu: dvacetinásobní mistři světa a dvacetipětinásobní mistři Československa. Pro své úspěchy získali jednou ocenění Sportovec roku a osmkrát ocenění Král cyklistiky.

Ocenění

[editovat | editovat zdroj]

Sportovní úspěchy

[editovat | editovat zdroj]

Před tím, než spolu poprvé vystoupili na mistrovství světa v roce 1964, kde získali stříbrnou medaili, starší Jindřich už vyhrál stříbrnou a bronzovou se svým původním partnerem Jaroslavem Svobodou. O rok později se stali poprvé světovými šampiony. Se svou hráčskou kariérou se rozloučili na mistrovství světa v roce 1988 ziskem dvacáté zlaté medaile. Tehdy bylo Janovi 43 a Jindřichovi 46 let. Vedle dvaceti zlatých získali ještě čtyři stříbrné medaile a jednu bronzovou, nebylo tak mistrovství světa, z něhož by odjeli bez medaile.[1] Dále vyhráli 16x Evropský pohár v kolové a 25x Mistrovství Československa v kolové.[2]

Od dětských let po celou jejich unikátní sportovní kariéru, čtyřicet let, je vedl jako trenér Rudolf Harth (1918-2013). Byl nejen spolutvůrcem jejich úspěchů, ale nahrazoval jim i otce, který padl v posledních dnech druhé světové války.[3][4]

Když přestali hrát, stali se trenéry: Jan odešel do zahraničí, zatímco Jindřich coby reprezentační trenér dovedl hned následující rok ke zlatu na mistrovství světa dvojici Miroslav Berger-Miroslav Kratochvíl. Poté se ale se svazem rozhádal a rovněž odešel trénovat do zahraničí.[5]

Mistři světa

[editovat | editovat zdroj]
1961 - Jindřich získal bronzovou medaili s Jaroslavem Svobodou
1962 - Jindřich získal stříbrnou medaili s Jaroslavem Svobodou
1964 - stříbrní (první společný start)
  1. 1965, Praha
    1966 - bronz
    1967 - stříbro
  2. 1968, Kassel
  3. 1969, Erfurt
  4. 1970, Ostrava
  5. 1971, Baden
  6. 1972, Offenburg
  7. 1973, Vídeň
  8. 1974, Heerlen
  9. 1975, Gent
  10. 1976, Münster
  11. 1977, Brno
  12. 1978, Herning
  13. 1979, Schiltigheim
  14. 1980, Rheinfelden
  15. 1981, Heerlen
    1982 - stříbro
    1983 - stříbro
  16. 1984, Schiltigheim
  17. 1985, St. Gallen
  18. 1986, Genk
  19. 1987, Herning
  20. 1988, Ludwigshafen

Bratři ve filmu a v televizi

[editovat | editovat zdroj]
  • V roce 1979 o nich a jejich trenéru Rudolfu Harthovi režisér Jiří Papoušek natočil 12minutový dokumentární medailon Bratři v duhovém triku.[6]
  • Kromě záznamů z Mistrovství světa v kolové existuje v televizním archivu i bilanční 32minutový pořad Pospíšilové (r. 1989). Zde s nimi, s jejich manželkami i s trenérem Harthem vedl rozhovor sportovní novinář Petr Kment.[7]
  • Ve filmu Samotáři se Pospíšilové objevili v archivním záběru z roku 1988, kdy přebírali zlaté medaile za svůj poslední titul mistrů světa a hrála jim k tomu československá hymna. Na tyto záběry navazoval dialog na téma hymna mezi Jiřím Macháčkem a Zdeňkem Suchým.[8]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ http://www.sportovninoviny.cz/zpravy/bratri-pospisilove-se-20-tituly-mistru-sveta-zapsali-do-historie/771529
  2. ↑ Archivovaná kopie. www.ceskysvazcyklistiky.cz [online]. [cit. 2012-01-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  3. ↑ CÍCHA, Jaroslav; PRCHAL, Jaroslav. Encyklopedie cyklistiky. Praha: Český svaz cyklistiky, 2014. 216 s. ISBN 978-80-260-5626-3. S. 153. 
  4. ↑ Zemřel Rudolf Hart, kouč bratří Pospíšilů. ČESKÝ SVAZ CYKLISTIKY - CZECH CYCLING FEDERATION [online]. [cit. 2020-03-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  5. ↑ CÍCHA, Jaroslav; PRCHAL, Jaroslav. Encyklopedie cyklistiky. Praha: Český svaz cyklistiky, 2014. 216 s. ISBN 978-80-260-5626-3. S. 166. 
  6. ↑ Bratři v duhovém triku (1979) | Recenze - Uživatelské | ČSFD.cz. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  7. ↑ Pospíšilové - Archiv D | Česká televize. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  8. ↑ Samotáři - Hymna. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • POSPÍŠILOVÉ, Jan a Jindřich; KOTRBA, Jan. Duhové návraty. Praha: Olympia, 1987. 172 s. (Stadión sv. 20). 16 stran čb. obrazové přílohy. 
  • CÍCHA, Jaroslav; PRCHAL, Jaroslav. Encyklopedie cyklistiky. Úvod Marian Štetina, prezident ČSC. Praha: Český svaz cyklistiky, 2014. 216 s. ISBN 978-80-260-5626-3. S množstvím fotografií od historie po současnost, přehledem závodníků a dalších osobností, klubů a významných výsledků a obsáhlým přehledem literatury. 
  • 100 let českého sportu 1918-2018. 1. vyd. Praha: Olympia, 2018. 400 s. ISBN 978-80-7376-521-7. S. 212. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • ČT Archiv Z: J & J Pospíšilové ČT sport 2020-03-24 21:40 (106 min. Záznamy z MS v Herningu 1987 a Ludwigshafenu 1988. S původním komentářem Jiřího Baumruka (1987) a Petra Kmenta (1988). Režie Robert Záruba 2015. Premiéra 8. 9. 2015 na ČT sport)
Sportovec roku
1959: Vladimír Jirásek • 1960: Eva Bosáková • 1961: Josef Mikoláš • 1962: Eva Romanová a Pavel Roman • 1963: Václav Kozák • 1964: Věra Čáslavská • 1965: Ludvík Daněk • 1966: Věra Čáslavská • 1967: Věra Čáslavská • 1968: Věra Čáslavská • 1969: Miloslava Rezková • 1970: Ladislav Rygl • 1971: Ondrej Nepela • 1972: Ludvík Daněk • 1973: Jan Kodeš • 1974: Vítězslav Mácha • 1975: Karel Kodejška • 1976: Anton Tkáč • 1977: Vítězslav Mácha • 1978: Anton Tkáč • 1979: Jan a Jindřich Pospíšilové • 1980: Ota Zaremba • 1981: Jarmila Kratochvílová • 1982: Imrich Bugár • 1983: Jarmila Kratochvílová • 1984: Květa Jeriová • 1985: Petr Jirmus • 1986: Jozef Pribilinec • 1987: Jiří Parma • 1988: Jozef Pribilinec • 1989: Attila Szabó • 1990: Jozef Lohyňa • 1991: Radomír Šimůnek • 1992*: Robert Změlík • 1993: Jan Železný • 1994: Dominik Hašek • 1995: Jan Železný • 1996: Martin Doktor • 1997: Tomáš Dvořák • 1998: Dominik Hašek • 1999: Tomáš Dvořák • 2000: Jan Železný • 2001: Jan Železný • 2002: Aleš Valenta • 2003: Pavel Nedvěd • 2004: Roman Šebrle • 2005: Jaromír Jágr • 2006: Kateřina Neumannová • 2007: Martina Sáblíková • 2008: Barbora Špotáková • 2009: Martina Sáblíková • 2010: Martina Sáblíková • 2011: Petra Kvitová • 2012: Barbora Špotáková • 2013: Zuzana Hejnová • 2014: Petra Kvitová • 2015: Zuzana Hejnová • 2016: Lukáš Krpálek • 2017: Gabriela Koukalová • 2018: Ester Ledecká • 2019: Lukáš Krpálek • 2020: David Pastrňák • 2021: Lukáš Krpálek • 2022: Ester Ledecká • 2023: Markéta Vondroušová
* Do r. 1992 Sportovec Československa, poté Sportovec České republiky
Král cyklistiky
1965 Pavel Doležel • 1966 Jiří Daler • 1967 Jiří Daler • 1968 Jan a Jindřich Pospíšilové • 1969 Jan a Jindřich Pospíšilové • 1970 Jan a Jindřich Pospíšilové • 1971 Ivan Kučírek • 1972 Jan a Jindřich Pospíšilové • 1973 Vladimír Vačkář a Miroslav Vymazal • 1974 Anton Tkáč • 1975 Jan a Jindřich Pospíšilové • 1976 Anton Tkáč • 1977 Miroslav Vymazal • 1978 Anton Tkáč • 1979 Jan a Jindřich Pospíšilové • 1980 Jiří Škoda • 1981 Miloš Fišera • 1982 Miloš Fišera • 1983 Radomír Šimůnek • 1984 Radomír Šimůnek • 1985 Martin Penc • 1986 Svatopluk Buchta, Theodor Černý, Pavel Soukup a Aleš Trčka • 1987 Jan a Jindřich Pospíšilové • 1988 Jan a Jindřich Pospíšilové • 1989 Miroslav Berger a Miroslav Kratochvíl • 1990 Ján Svorada • 1991 Radomír Šimůnek • 1992 Karel Camrda • 1993 Lubor Tesař • 1994 Pavel Padrnos • 1995 Ján Svorada • 1996 Ján Svorada • 1997 Ján Svorada • 1998 Ján Svorada • 1999 Pavel Buráň • 2000 Pavel Buráň • 2001 Tomáš Konečný • 2002 Lada Kozlíková • 2003 Ján Svorada • 2004 Roman Kreuziger • 2005 Ondřej Sosenka • 2006 Michal Prokop • 2007 Alois Kaňkovský • 2008 Roman Kreuziger • 2009 Roman Kreuziger • 2010 Jaroslav Kulhavý • 2011 Jaroslav Kulhavý • 2012 Jaroslav Kulhavý • 2013 Roman Kreuziger • 2014 Zdeněk Štybar • 2015 Zdeněk Štybar • 2016 Jaroslav Kulhavý • 2017 Tomáš Bábek • 2018 Roman Kreuziger • 2019 Romana Labounková • 2020 Tomáš Bábek • 2021 Ondřej Cink • 2022 Iveta Miculyčová • 2023 Kristýna Zemanová
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bratři_Pospíšilové&oldid=24066150“