Co jsou magnetická deklinace a vyvážení střelky kompasu

Dvě věci, o nichž jste dost možná nikdy neslyšeli, protože přinejmenším v rámci střední Evropy pro nás nehrají velkou roli. Ale při cestě do určitých vzdálenějších destinací nebo na jižní polokouli vás při navigaci můžou slušně zmást, protože si buď nebudete schopni správně zorientovat mapu nebo vám kompas bude dělat nehezká alotria. Nenechte se zaskočit a dejte si spolu se mnou malou lekci z geografie a fyziky.

Co je magnetická deklinace a kde může hrát roli

Sever na mapě bohužel není severem, ke kterému je přitahována magnetická střelka buzoly. Tzv. „magnetický sever“ leží trochu jinde než „geografický sever“ a ke všemu je to pěkně neposedný tulák, který pomalu průběžně mění svou polohu. Jak moc se odlišuje to, kam ukazuje střelka, od geografického severu, určuje tzv. magnetická deklinace. Ta se pochopitelně liší na různých místech Země, protože záleží na úhlu pozorovatele.

Pokud jste o magnetické deklinaci nikdy neslyšeli, bude to tím, že v našich končinách je její hodnota zanedbatelná – v nižších jednotkách stupňů. V roce 2022 byla v Brně cca +5°. Běžný turista takovou přesnost práce s mapou nepotřebuje.

V kanadském Vancouveru ovšem měli na konci roku 2022 krásných +16° a v jižní Africe dokonce -25°. Taková odchylka natočení mapy od toho, co vidíte kolem sebe, už by vás na treku mohla snadno zmást. Proto je dobré vědět, že něco takového existuje a všímat si, pokud ji mapa zmiňuje.

Kde a jak zjistit aktuální magnetickou deklinaci a jak s ní pracovat

V mapách oblastí, kterých se to týká, bývá deklinace uvedena v podobě nakloněné směrové růžice spolu s údaji o její hodnotě v roce vydání mapy, rokem publikace a odhadovanou roční změnou. Pokud se magnetický sever odchyluje od geografického napravo (na východ), je deklinace v kladných číslech, pokud nalevo (na západ), je záporná.

V případě kladné deklinace (magnetický sever je více na východ než geografický) musíte tím pádem zorientovanou mapu potočit o daný počet stupňů doleva, abyste kompenzovali odchylku s souhlasila vám s realitou kolem. Konkrétní práce s přičítáním/odčítáním deklinace při přenosu z mapy do terénu a naopak je pak trochu hlavolam, ale stačí si zapamatovat dvě poučky:

• Když převádíte azimut naměřený v terénu na svou mapu, přičtěte magnetickou deklinaci, abyste získali azimut v mapě. Tzn. azimut při kladné/východní deklinaci je na mapě o něco vyšší, zatímco při západní deklinaci se odečítá (protože „přičítáte“ záporné číslo).
• Když převádíte azimut z vaší mapy do terénu, odečtěte magnetickou deklinaci, abyste získali azimut, kterým se máte řídit. Nyní je azimut při kladné/východní deklinaci ve skutečnosti o něco menší, zatímco západní deklinace se v podstatě přičítá (protože odečítáte záporné číslo, což je v matematice jako sčítání).

Pokud se nechcete zbláznit, doporučuji si to představit na jasných a velkých číslech – např. azimut 90° a teoretickou deklinaci +45°. Pak je to poměrně jasné – v tomto případě je vše prostě o 45° míň na východ než to vypadá na mapě, protože už samotná střelka kompasu ukazuje o takový flák východněji. Nebo běžte a vyzkoušejte si to v terénu.

Aktuální hodnotu magnetické deklinace pro jakékoliv místo na světě snadno zjistíte na webu magnetic-declination.com. Případně trochu složitěji, ale zato i s průměrnou roční změnou na stránkách americké National Oceanic and Atmospheric Administration. Hodnotu deklinace pro aktuální pozici ukazuje i elektronický kompas např. v Locus Maps.

TIP–> Naučte se základy práce s buzolou a mapou – hodí se to i v době elektronických navigací.

Nm je magnetický sever a Ng ten geografický, na který je orientována mapa. Zdroj: Wikimedia.

Vyvážení střelky aneb na jižní polokouli to chce speciální kompas

Z fyzikálních důvodů běžný kompas či buzola koupené v Evropě resp. určené pro použití na severní polokouli nebudou moc dobře fungovat na polokouli jižní. Příčinou je magnetická inklinace (aby se nám ty pojmy hezky pletly), kvůli níž reaguje střelka na magnetické pole země kromě vodorovného směru také vertikálně (dolů či nahoru). Takže je v závislosti na oblasti, kde se nacházíme, více či méně přitahována ke dnu nebo ke stropu pouzdra, v němž je uložena, a v extrémním případě může být tření tak velké, že znemožňuje její normální použití.

Kvůli tomu se střelka vyvažuje (někdy i pro konkrétní relativně menší oblast světa) tak, aby se mohla volně otáčet. Nebo se vyrábějí tzv. globální střelky, které fungují na obou zemských polokoulích. Pro cestu k protinožcům či do většiny oblastí Jižní Ameriky to tedy chce pořídit buď kompas (buzolu) určený pro danou geografickou lokalitu nebo přístroj s globální střelkou.

Kudy prochází rovník. Zdroj: Wikimedia, autor Cburnett.