Federal Capital Territory, Abuja: JSSONE
Federal Capital Territory, Abuja: JSSONE
E D U AT I O
E
C EN T RE
C
FC
T - A BUJ A
J S S ONE (1)
2014 Edition
Table of Contents
Islamic Studies------------------------------------
Christian Religious Studies--------------------
Social Studies-------------------------------------
Civic Education------------------------------------
Security Education-------------------------------
Hausa Language------------------------------------
Igbo Language---------------------------------------
Yoruba Language-----------------------------------
Basic Science---------------------------------------
Basic Technology----------------------------------
Physical & Health Education-------------------
Computer Studies (ICT)_------------------------
It is my hope that this document will provide teaching guide for teachers
and make monitoring of curriculum implementation more purposeful and
result oriented for principals and Inspectors.
Kabir Usman
FCTA, Abuja
This 2014 edition is brought in line with the 9-year Basic Education Curriculum
developed by the Nigerian Educational Research and Development Council (NERDC).
To produce a standard document, FCT Education Resource Centre (ERC) organized a
one week workshop for subject Specialists from FCT Universal Basic Education Board,
Public and Private Junior Secondary Schools and ERC staff to develop the Teaching
Schemes.
I specially thank all the staff of ERC Mini Printing Press and others who contributed in
various ways to the production of the teaching schemes.
We are grateful to the Hon. Minister of FCT, Senator Bala Mohammed and the
Secretary for Education, Kabir Usman for their kind support.
ENGLISH STUDIES
J S S 1 FIRST TERM
GRAMMATICAL .
ACCURACY
GRAMMATICAL
ACCURACY
WRITING
WRITING
WRITING
WRITING
GRAMMATICAL
ACCURACY
LISTENING/SPEAKING
ENGLISH STUDIES
J S S 1 SECOND TERM
3 READING Passages on
contemporary issues
highlighting;
Knowledge level.
Interpretation level.
Students answer
question that will elicit
their opinion.
WRITING
WRITING
WRITING
ENGLISH STUDIES
J S S 1 THIRD TERM
WRITING
LISTENING/SPEAKING
MATHMETICS
MATHEMATICS
FIRST TERM JSS ONE
3 FRACTIONS Students:
i. Meaning and identification of i. Recognize that ½ , 2/4 and 4/8 are
fractions equivalent fractions
ii. Reduction of fractions to ii. apply equivalent fractions in sharing
lowest term. commodities e.g. food, money etc.
iii. Equivalent fractions, meaning iii. Solve problems on quantitative aptitude in
and production equivalent fractions.
iv. Arrange given fraction either Instructional Resources:
Instructional Resources:
Number charts.
7 ESTIMATION Students:
i. Estimate the dimensions and i. Identify objects in the classroom and
distance within the school. school environment and the dimension that
ii. Estimate the objects can be estimated.
iii. Statistics of people e.g. height ii. Estimate the capacity of some containers
iv. Solve problems on e.g. milk tins.
quantitative reasoning in iii. solve problem on quantitative reasoning in
estimation. estimation.
11 PERCENTAGES Students:
i. Changing percentages to i. change percentages to decimals
decimals ii. Explain relationship of estimated prices to
ii. Relationship of estimated real prices.
prices to real prices of the Instructional Resources:
articles. Some articles or items sold in the market.
13 Revision
14 Examinations
MATHEMATICS
SECOND TERM JSS ONE
1 APPROXIMATION Students
i. Obtaining approximate values Carry out approximation of answers to given
for calculation involving four number of decimal places and significant
basic arithmetic processes figures.
(operations) Instructional Resources;
ii. Rounding off of numbers to the Additional and subtraction approximations
nearest 10, 100, 1000. charts, multiplication and division
iii. Quantitative reasoning approximation charts.
11 Revision Revision
12 Examinations Examinations
MATHEMATICS
THIRD TERM JSS ONE
3 VOLUMES Students:\
i. Volumes of cubes Derive the formula for finding the volume of a
ii. Cuboids cube and cuboids.
iii. Triangular prism - Construct parallel and perpendicular lines.
Instructional Resources:
Cubes, cuboids, empty cartons, cones.
4 CONSTRUCTION Students:
Constructing parallel and Construct parallel and perpendicular lines.
perpendicular line. Instructional Resources:
Plane sheets of paper and mathematical set.
5 ANGLES Students:
i. Meaning and measurement Measures some angles
ii. Definition and identification of Instructional Resources:
adjacent, alternate, Cut out shapes of triangles, quadrilateral and
corresponding and vertically other polygon types.
opposite angles. Rulers, tapes, protractor.
8 STATISTICS Students:
i. Purpose of statistics i. Discuss the purpose of statistics
ii. Need for collecting data for ii. Discuss the use of statistics for planning
Instructional Resources
Chart on bar chart.
12 Revision Revision
13 Examinations Examinaton
6 HARSHE:
Karanta labari a bayyane da bayanin muhiman
kalmomi
7 AL’ADU:
Ire-iren sana’o’in gargajiya da muhimancin su
8 HARSHE:
Sassan jimla misali- suna, aikatau, bayanau
ds.
9 HARSHE:
Karanta labari da amsa tambayoyin labarin
10 AL’ADA:
Rukon iyali da muhimancinsa
11 AL’ADA:
Kiyaye hakikin makwabtaka
12 AL’ADA:
Tsimi da tanaji don gobe. Misali- tattling kudi,
kaucewa al mubazzaranci, yin assu ds.
14 Jarabawa
12 Jarabawa
2 ADABI:
Koyar da tatsuniya mai dauke da ƘyaƘƘyawar
ɗabi’u.
3 AL’ADA:
Tufafin Hausawa (na maza da na mata)
4 HARSHE:
Koyar da suna (Noun) da ire-iren sa. Misali –
Shehu, Kano, Kura, Kujera, Yashi, Garke d.s
5 HARSHE:
Koyar sa wakilin suna (Pronoun). Misali – ni,
mu, kai, ku, shi, ita, su, ds.
6 HARSHE:
Koyar da Ƙalmonin aikatau (Verb) sauƘaƘa.
Misali- ci, sha, zo, tafi, dauka, wasa, ds.
7 HARSHE:
Sunayen alamomin rubutu misali – aya,
waƘafi, alamar tambaya, ds.
8 HARSHE:
Ci gaba da koyar da alamomin rubutu. Misali –
alamar motsin rai, ruwa-biyu, al-hamza ds.
9 HARSHE:
Hada manyan Ƙalmonin Hausa ta amfani da
baƘi da wasali. Misali – makarauta, tsintsiya,
manjagara ds.
10 ADABI:
13. ULE
14. MMECHI
ASỤSỤ IGBO (L1)
7. ỌNỤỌGỤGỤ
Ịgụpụta ọnụọgụgụ site na narị ise na IHE ỤMỤAKWỤKWỌ GA-EME
otu ruo otu puku (501-1000) 1) Ịgụ ọnụọgụgụ
2) Ịrụgosi ọnụọgụgụ
3) Idepụta ha
NGWA NKỤZI
Akwụkwọ ọgụgụ, okwuchi karama,
mkpụrụ okwute, kaadị mgbubam,
dgz.
3.
ỌRỤ NDỊ IGBO IHE ỤMỤAKWỤKWỌ GA-EME
A i) Ọrụ ndị Igbo tupu ọbịbịa 1. Ịkọwapụta ụdị ọrụ ndị Igbo
ndị ọcha na n’oge ugbu a. na-arụbu tupu ndị ọcha abịa
ii) Obodo e ji ọrụ ndị a mara 2. Ikwu obodo ụfọdụ na ọrụ e ji mara
dịka ịkpụ ụzụ (Ọka) ha
ikwe akwa (Akwaete) 3. Ịgụ abụ na ịkọwa ihe abụ na-ekwu
B) AGỤMAGỤ: Abụ ederede maka ya
i. Ọgụgụ abụ abụọ a họpụtara 4. Inye nkọwa okwu ọhụrụ
ii. Ngụpụta abụ NGWA NKỤZI:
iii.Ntụle isiokwu na ihe abụ Eserese/foto na-egosipụta ọrụaka dị
na-akọ maka ya iche iche, tepụrekọda, akwụkwọ abụ
iv. Nkọwa usorookwu na okwu a họpụtara.
ọhụrụ batara n’abụ a gụrụ
4.
NRỤKỌRỊTA ỌRỤ NA URU IHE ỤMỤAKWỤKWỌ GA-EME
YA 1. Ige ntị
a) Nkọwa nrụkọrịta ọrụ 2. Ịkọwa ihe bụ nrụkọrịta ọrụ
b) Usoro nrụkọrịta ọrụ 3. Ịkwu uru na ọghọm ndị na-adị
c) Uru na ọghọm ya n’ịrụkọrịtaọrụ
4. Idepụta usoro ndị a na-agbaso
5. eme nrụkọrịtaọrụ
NGWA NKỤZỊ:
Tepụrekọda, akwụkwọ ọgụgụ,
mgbubam, dgz.
12. ULE
13. MMECHI
B) NRI
a) Mkpọpụta /Ndepụta nri ndị e ji mara IHE ỤMỤAKWỤKWỌ GA-EME
1. Ige ntị
13. MMECHI
12. ULE
IHE ỤMỤAKWỤKWỌ GA-EME
13. MMECHI 1. Ịgụ ọnụọgụgụ
2. Ịrụgosi ọnụọgụgụ
3. Idepụta ọnụọgụgụ
ii. Àwôn ôba ilé Yorùbá àti orúkô oyè wôn. 1. Śe àlàyé àwôn agbègbè tí êyà Yorùbá tàn
abbl
2. Fi ìtàn àti àwòrán máàpù śe àlàyé bí
a. Ìśêdálê Yorùbá láti õdõ Odùduwà 3. Dárúkô àwôn ôba ilé Yorùbá àti orúkô oyè
wôn
b. Ìtànkálê Yorùbá lëyìn ikú Odùduwà:
Êgbá abbl
1. Dárúkô díê lára àwôn agbègbè tí êyà
oyè wôn.
OHUN-ÈLÒ ÌKÖNI
ìtànkálê Yorùbá
Yorùbá
1. Kô alífábëêtì Yorùbá lápapõ sára pátákó fún
akëkõö.
ÀKÓÓNÚ IŚË
2. Kö àwôn lëtà tí ó dúró fún ìró köńsónáýtì,
Köńsónáýtì: b, d, f, g, gb, h, j, k, l,
fáwëlì àìránmúpè àti àránmúpè lötõõtõ fún
m, n, p, r, s, ś, t, w, y.
akëkõö.
Fáwëlì àìránmúpè: a, e, ç, i, o, ô, u
3. Pe wön lökõõkan fún akëkõö.
Fáwëlì àránmúpè: an, in, ôn, un, çn
olùkö ti pè wön.
náà
OHUN-ÈLÒ ÌKÖNI
sí.
WÔN
1. Jë kí akëkõö dárúkô àwôn êyà Yorùbá tí ó
AKËKÕÖ
kõõkan.
sínú ìwé.
OHUN-ÈLÒ ÌKÖNI
Àlàyé lórí ètò pàsípàrõ àti owó çyô. 1. Tö akëkõö sönà láti ka àwôn nýkan díê ní
àyíká wôn.
ÀKÓÓNÚ IŚË
2. Sô ìtàn bí òýkà kíkà śe bêrê.
çyô.
OHUN-ÈLÒ ÌKÖNI
àti àìránmúpè.
ÀKÓÓNÚ IŚË
AKËKÕÖ
OHUN-ÈLÒ ÌKÖNI
ìdánilëkõö.
2. Ìkíni àti ìdáhùn láàrin ôjö: àárò, õsán àti
alë: ç káàárõ, ç káàsán, ç káalë. 2. Śe àpççrç àwôn oríśi ìkíni tí wôn ti gbö rí.
OHUN-ÈLÒ ÌKÖNI
7. ÀKÀYÉ OLÙKÖ
1. Àyôkà tí ìmõ rê kò ju ti ôjö orí akëkõö. mêsìn, ààbò lójú pópó, Êtö obìnrin, ômôdé àti
ômônìyàn abbl.
2. Ìbéèrè lórí àyôkà nípa òye õrõ àti ìlò èdè
rê AKËKÕÖ
õrõ tí ó ta kókó
OHUN-ÈLÒ ÌKÖNI
8. ÌKÍNI OLÙKÖ
OHUN-ÈLÒ ÌKÖNI
dá lé lórí
AKËKÕÖ
kô àròkô
OHUN-ÈLÒ ÌKÖNI
ohun ìdána
Déètì
AKËKÕÖ
Kíkô õrõ inú lëtà, kí a sì pín in sí ègé
1. Tëtí sí àlàyé olùkö
afõ bí ó ti yç.
Àsôkágbá/ àgbálôgbábõ/ ìgúnlê 2. Kô ìlapa kíkô oríśi lëtà gbêfê àti àìgbagbêfê
4. Ìlapa kíkô lëtà àìgbagbêfê bí olùkö śe śàlàyé rê/ kô sára pátákó.
Õrõ inú lëtà tí a pín in sí ègé afõ bí Pátákó çlçmôô àti kádíböõdù tí a kô
2. Bí èdè Yorùbá śe di kíkô sílê 3. Kô àkôtö àtijö àti ti òde òní sí ara pátákó
3. Àfiwé àkôtö àtijö àti ti òde òní: 4. Śe àlàyé kíkún lórí ìyàtõ méjèèjì láti fi ìdí tí ti
AKËKÕÖ
aiye – ayé, yio – yo/ yóò, enia – ènìyàn
àtijö si.
14. Ìdánwò
7. Ìgúnlê/ Àsôkágbá
AKËKÕÖ
ti śàlàyé rê
OHUN-ÈLÒ ÌKÖNI
1. Ìlànà àśà ìgbéyàwó ìbílê: ìfojúsóde, 3. Fún akëkõö láàyè láti kôrin ìgbéyàwó/ sun
ìgbéyàwó
4. Tö akëkõö sönà láti jíròrò nípa ìgbéyàwó òde
Mösálásí
5. Mú kí akëkõö jíròrò lórí àýfààní inú ìkóra-çni-
3. Àfiwé tìbílê àti ti òde òní ní-ìjánu àti ewu àìlèkóra-çni-ní-ìjánu śáájú
ìgbéyàwó.
4. Àýfààní ìkóra-çni-ní-ìjánu śáájú
ìgbéyàwó AKËKÕÖ
OHUN-ÈLÒ ÌKÖNI
ohun ìdána
OHUN-ÈLÒ ÌKÖNI
4. LÍTÍRÈŚÕ OLÙKÖ
- Eré-onítàn
1. Tëtí sí gbogbo àlàyé olùkö dáradára.
hàn.
àpilêkô
OHUN-ÈLÒ ÌKÖNI
ìtàn àròsô
1. Õrõ-orúkô
2. Śe õpõlôpõ àpççrç lórí õkõõkan fún akëkõö
2. Õrõ-aröpò orúkô
3. Darí akëkõö láti śe àpççrç tirê
3. Õrõ-ìśe
AKËKÕÖ
4. Õrõ-àpèjúwe
1. Tëtí sí àlàyé olùkö lórí ìsõrí õrõ kõõkan
5. Õrõ-atökùn
2. Kô àwôn àpççrç tí olùkö śe sínú ìwé
6. Õrõ-àsopõ
3. Śe àwôn àpççrç tìrç lábë ìdarí olùkö
àpilêkô
a. Jë kí akëkõö ka ìwé ìtàn àròsô ní àkàyé
OHUN-ÈLÒ ÌKÖNI
Fídíò
Téèpù
Tçlifísàn
Êrô agbõrõ sô
śe nínú gbólóhùn
3. Śe àpççrç àwôn oríśiríśi õrõ-orúkô tí a śêdá
OHUN-ÈLÒ ÌKÖNI
d. eré ìta gbangba bí i – òkòtó, àrìn, d. Kô àwôn orin inú eré ìdárayá náà sójú
AKËKÕÖ
ìdánilëkõö
OHUN-ÈLÒ ÌKÖNI
ômô ayò
òkòtó
àrìn abbl
jçran êkô
d. Kó akëkõö lô śe àbêwò ní ôjà tàbí ìdíkõ
Àtç
Fídíò
Rédíò
Êrô agbõrõ sílê
Ìpolówó lóríśiríśi nínú ìwé ìròyìn abbl.
10. ÈDÈ: Àkôtö OLÙKÖ
b. Àfiwé àkôtö àtijö àti ti òde òní d. Śe àlàyé kíkún lórí ìyàtõ méjèèjì ní õkõõkan
AKËKÕÖ
aiye – ayé
iii. Àmì Ohùn: a. Kádíböõdù tí a kô àkôtö òde òní àti ti àtijö sí.
alãnu – aláàánú
ẹ-ç
ṣ-ś
v. Pínpín õrõ
wipe – wí pé
nigbati – nígbà tí
Bíótilêjëwípé – Bí ó tilê jë wí pé
Bàbá – Ìyá
Êgbön – Àbúrò
12. Ìdánwò
b. Oríśi àfipè
Àfipè àsúnsí b.a, ètè ìsàlê, iwájú ahön,
Àfipè àkànmölê b.a, ètè òkè Àfipè àkànmölê b.a, ètè òkè, eyín òkè, àjà
çnu.
AKËKÕÖ
OHUN-ÈLÒ ÌKÖNI
Gíláàsì
sálùbö náà.
d. Eré abëlé
d. Kô àwôn orin inú eré ìdárayá náà sójú pátákó
ìdánilëkõö.
OHUN-ÈLÒ ÌKÖNI
Ôpön ayò
Ômô ayò
Òkòtó
Àrìn abbl.
1. Õrõ-orúkô
2. Śe õpõlôpõ àpççrç lórí õkõõkan fún akëkõö
2. Õrõ-aröpò orúkô
3. Darí akëkõö láti śe àpççrç tirê
3. Õrõ-ìśe
AKËKÕÖ
4. Õrõ-àpèjúwe
1. Tëtí sí àlàyé olùkö lórí ìsõrí õrõ kõõkan
5. Õrõ-atökùn
Àlàyé kíkún lórí ipò àti iśë wôn nínú 3. Śe àwôn àpççrç tìrç lábë ìdarí olùkö.
gbólóhùn.
OHUN-ÈLÒ ÌKÖNI
1. Kádíböõdù
OHUN-ÈLÒ ÌKÖNI
OHUN-ÈLÒ ÌKÖNI
OHUN-ÈLÒ ÌKÖNI
1. Ìgbàgbö Yorùbá nípa àgàn, ômô bíbí 2. Śe àlàyé onírúurú jënótáìpù êjê tí ó wà àti èyí tí
2. Àwôn tí oyún níní wà fún (tôkôtaya) 3. Kô àwôn oúnjç aśaralóore tí aboyún lè jç sára
pátákó ìkõwé
3. Õnà tí a lè gbà dín bíbí àbíkú kù
4. Śe àlàyé bí a śe ń töjú aláboyún látijö àti lóde
láwùjô
òní
4. oríśiríśi jënótáìpù êjê tó wà àti àwôn tó
5. Śe àlàyé nípa pàtàkì ìkóra-çni-ní-ìjánu sáájú
lè fëra wôn.
ìgbéyàwó fún çni tí ó bá tètè fë ômô bí
3. Sô jënótáìpù tìrç
Àtijö;
4. Dárúkô díê lára àwôn oúnjç aśaralóore
Oyún dídè, èèwõ aláboyún,
àsèjç, àgbo abbl 5. Dárúkô díê lára àwôn õnà tí a fi ń töjú aláboyún
látijô àti lóde òní
Òde òní
àárin: àpètúnpè (kíkún, çlëbç) b.a. jí + jç 3. Da õrõ-orúkô ìśêdá tí olùkö kô sínú ìwé.
Pátákó ìkõwé
Kádíböõdù tí a ya àtç oríśiríśi õrõ ìśêdá sí.
9. LÍTÍRÈŚÕ: Kíka ìwé lítírèśõ àpilêkô OLÙKÖ
OHUN-ÈLÒ ÌKÖNI
3. Mímô díê nínú àwôn êyà ara 4. Sô díê nínú orúkô àwôn çranko b.a. ajá, çsin,
4. Mímô orúkô àwôn çranko díê ewúrë, këtëkëtë abbl
AKËKÕÖ
OHUN-ÈLÒ ÌKÖNI
śíśe lè kó.
1. Tëtí sí àlàyé olùkö nípa ohun tí òwò śíśe jç.
OHUN-ÈLÒ ÌKÖNI
2. Fíìmù
3. Fídíò
13. ÌDÁNWÓ
BUSINESS STUDIES
BUSINESS STUDIES
BUSINESS STUDIES
BUSINESS STUDIES
13 Revision Revision
14 Examination Examination
11 Revision Revision
12 Examination Examination
HOME ECONOMICS
10- Care of the family houses 1- Explain how to perform the daily and
1- Daily and weekly weekly cleaning.
cleaning. 2- List types of waste disposal and
2- Waste disposal, site methods.
and methods. Students: I- Participate actively in
discussion.
11- Revision
12- Examination
AGRICULTURAL SCIENCE
FIRST TERM JSS ONE
13 Revision Revision
14 Examination Examination
AGRICULTURAL SCIENCE
SECOND TERM JSS ONE
AGRICULTURAL SCIENCE
THIRD TERM JSS ONE
J SS 1 FIRST TERM
7 DISOBEDIENCE CONTENT
Learner’s disobedience and
consequences
13 Revision
14 Examination
11 Revision
12 Examination
12 Revision
13 Examination
SOCIAL STUDIES
1ST TERM JSS 1
SOCIAL STUDIES
2ND TERM JSS 1
SOCIAL STUDIES
3RD TERM JSS 1
CIVIC EDUCATION
JSS 1 FIRST TERM
WEEK TOPIC/CONTENT ACTIVITIES
13 REVISION
14 EXAMINATION
CIVIC EDUCATION
JSS 1 THIRD TERM
WEEK TOPIC/CONTENT ACTIVITIES
13 EXAMINATION
SECURITY EDUCATION
SECURITY EDUCATION
- Meaning/definitions of security
agents
FRENCH LANGUAGE
JSS 1 1st TERM
11 RÉVISION
12 EXAMEN
FRENCH LANGUAGE
JSS 1 2nd TERM
FRENCH LANGUAGE
JSS 1 3rd TERM
11 RÉVISION
12 EXAMEN