Jsme bl�zko Vltavy na m�st�, kde ve 13. stolet� byl zalo�en kl�ter, kter� dal na n�kolik stalet� tomuto m�stu punc jednoho z prvn�ch a nejd�le�it�j��ch m�st v d�jin�ch �esk�ho n�roda. Jeho jm�no mu dala zn�m� sv�tice Ane�ka �esk�, dcera kr�le V�clava I. a kr�lovny Kunhuty, man�elky kr�le P�emysla Otakara II. Na prohl�dku kl�tera a galerie, kde jsou po rekonstrukci rozs�hl�ho objektu bl�zko n�b�e�� Vltavy, vy�len�ny rozs�hl� prostory, n�m nesta�� t�m�� cel� den.

Hned od za��tku to vypadalo nad�jn�. V Ul�nb�taru jsme n�co p�ed p�tou r�no m�stn�ho �asu a u v�chodu n�s �ek� pan� s cedul� na kter� je naps�no Luk�ovo jm�no. Domluven� odvoz z leti�t� evidentn� funguje - dobr� znamen�!

Jsme v malebn�m B�densko-W�rttembersku, kde u� jsme si mohli prohl�dnout historick� univerzitn� m�sto Th�bingen a v jeho sousedn�m m�st� Th�ringenu prol�zt neju��� uli�ku na sv�t�, zanesenou ve Sv�tov� knize rekord�. Ale jsme v srdci �v�bsk�ch Alp, kde na malebn�ch kopc�ch l�kaj� i zbytky st�edov�k�ch hrad� a tak� ty novodob�j�� a zachoval�, kter� dodnes tvo�� historii t�to zaj�mav� spolkov� zem� n�meck�ho z�padu. Jedn�m z pom�rn� bl�zk�ch hrad� a romantick�ch z�mk�, kter� l�kaj� v jak�mkoli ro�n�m obdob� mno�stv� turist�, je hrad a z�mek Lichtenstein.

Po dobr�ch t�ech a p�l hodin�ch kodrc�n� se z Chitiny kone�n� doraz�me na konec silnice McCarthy Road. D�l se nejede. �eka Kennicott sb�r� vody ze stejnojmenn�ho ledovce, vlastn� z n�kolika jeho splaz�, ledy a mor�ny kon�� jen p�r kilometr� nad n�mi a tady u konce silnice se val� jako �ed� bou��c� masa. P�es �eku se d� dostat pouze po p�� l�vce. P�ed n� jsou t�� kemp�ky - vlastn� jen kamenit� pl�cky s kadibudkami a n�dr�� s vodou, zato ale s ��asn�m v�hledem na Wrangell Mountains.

Minuli jsme zbytky malebn� br�ny, n�kdej�� sou��sti opevn�n� historrick�ho Ulmu a kolem n�kdej�� m�stsk� zbrojnice jsme se�li a� k b�eh�m Dunaje. Jsme na okraji jednoho nejkr�sn�j��ch historick�ch m�st spolkov� zem� B�densko�-�Wirtembersko. Ulm m� zhruba 130 tis�c obyvatel a kdysi koncem 18. a za��tkem 19.�stolet� k nim pat�il i jeden v�znamn� ob�an, kter� je dnes ve sv�t� bohu�el pon�kud opom�jen, ale na kter�ho v Ulmu rozhodn� dodnes nezapom�naj�. A v posledn� dob� ho na mnoha m�stech p�ipom�naj� jako sv�ho velmi v�znamn�ho rod�ka a jsou na n�ho pr�vem hrd�.�

N�rodn� park a rezervace Wrangell-St. Elias je jednou z nejrozlehlej��ch chr�n�n�ch oblast� na Zemi. Rozkl�d� se na �zem� dvou st�t�, americk� Alja�ky a Kanady. Tato oblast, za�azen� na Seznamu sv�tov�ho d�dictv� UNESCO, pat�� mezi nejm�n� p��stupn� m�sta na sv�t�. Na �bo��ch hor se t�pyt� p�es t�i tis�ce ledovc�. Na kanadsk� stran� m��e b�n� turista, dovolenk�� cestuj�c� po Alaska Highway, v podstat� jen nakouknout do p�edh��� Kluane National Park. Na Alja�ce je �ance proniknout do nitra Wrangell Mountains p�ece jen v�t��.

Jsme v univerzitn�m m�st� T�bingenu asi t�icet kilometr� od Stuttgartu. A tohle m�sto je jedno z nejv�znamn�j��ch a tak� nejkr�sn�j��ch m�st B�densko-W�rtemberska. Z mostu nad �ekou Neckar, kter� m�stem prot�k�, je nejhez�� pohled na jeho st�edov�k� centrum s kostelem sv. Ji��, nad kter�m �n� do v��ky �pice vysok� v�e.

Ka�doro�n� Pochod za Moravu v Brn�, kter� po��daj� moravsk� spolky a dal�� instituce, byl letos pl�nov�n na polovinu z���. Musel b�t ale odlo�en pro velk� nep��zn� po�as� a hlavn� i povodn� v r�zn�ch ��stech Moravy. A tak se leto�n� pochod a dal�� akce konaly a� v ��jnu, kdy u� byla cel� situace p�ece jen trochu klidn�j��.

Je hork� letn� poledne a j� se sna��m dostat z n�m�st� a ulic Mal� Strany, p�epln�n�ch turisty, do pon�kud klidn�j��ch m�st, jak� Praha je�t� m��e nab�dnout. Jsou to n�kter� vedlej�� uli�ky a miniaturn� park s trochou st�nu nedaleko Vald�t�jnsk�ho pal�ce. A pak stejnojmenn� ulice, kde nach�z�m br�nu a vchod s informa�n� cedul�, �e pr�v� tady je vstup do zahrad pod pra�sk�m hradem.Vzpom�n�m na to, jak jsem se p�ed mnoha lety d�val z vyhl�dky u Hradu a ��kal si, �e by bylo ur�it� zaj�mav� proj�t si ty zahrady pod n�m. Ale zat�m jsem to nikdy neud�lal. A� nyn�, kdy mne zl�kal st�n strom� a zele� terasovit�ch zahrad.

Je �erven, a t�eba�e je kr�sn� po�as�, my prch�me od pob�e�� Atlantiku. Mezi Bilbaem a Santanderem tu �pan�l� postavili spousty hotel�, pob�e�n� vesni�ky se zm�nily na letoviska, v�ude ruch a chaos. Kdo nem� v pl�nu se koupat, v�bec by v l�t� na pob�e�� nem�l jezdit.