Pondělky

Už od časného léta mívám pondělky pracovní.
Bývám v dílně až do úplného večera a tak toho většinou stihnu hodně.
Děti jsou s tatínkem a já mám čas na všechny nedodělky.
Uvědomuji si, že odpoledne by to mohl být čas jen pro mě, ale většinou to dopadne tak, že prostě pracuji.
Ne, že by mě to nebavilo, ale večer pak úplně padám.
Takže bych si ráda naordinovala nějaký odpočinek, nebo bych chtěla aspoň malinko zvolnit.
Jenže jak to udělat, když práce hoří, vím, že jindy ji nestihnu a teď je na to zrovna ten prostor?
Prostě trochu bojuji se svým workoholismem.
Třeba včera jsem vytáhla večer maminku plavat a i když to bylo hrozně fajn - zaapdající slunko se odráželo od vodní hladiny, voda byla už sice studená, ale hrozně příjemně nakopla...pořád mi hlavou šrotovalo, co bych ještě mohla večer po příjezdu domů stihnout.
Takže sem s radami, jak se naučit vypnout.
Jak rozumně odsunout práci, aby se z toho člověk nezbláznil?
Na druhou stranu, když pak vidím, kolik jsem toho stihla - třeba jako včera došitá hromada batohů, jsem na sebe vlastně docela pyšná.
.....
Moje velká radost posledních dnů - objevený regál s bezlaktózovými výrobky v Globusu. Konečně jogurt s ovocem. A chutná normálně.
Speciálně jogurt mi tak neuvěřitelně chyběl.
Prostě radost až na kost.
Tak hezké úterý mějte!

Na co se těším v dubnu

Měla jsem v plánu napsat příspěvek s březnovými tipy a na co se těším - a ejhle, máme konec března.
Duben bude náročnej.
Čeká mě hrozně moc práce.
Chystáme v květnu veganský festival - o kterém ještě napíšu víc, ale práce s tím je samozřejmě teď.
Připravuji zboží na dvě prodejní akce, takže šiju a šiju a šít budu  - až se ze mě bude kouřit.
Samozřejmě že se těším, ale přece jen, je to práce.
Takže na co se opravdu těším?
Na medvědí česnek. Už pomalu začíná a já se nemůžu dočkat špenátu z něj. A pesta.
Těším se na koncert své oblíbené kapely v Garchu - podařilo se a po dvou letech plánování jsme je ukecali. 20. 4. budeme mít v Olomouci Teepee.
Těším se na další olomouckou Pechu Kuchu.
Těším se na wellnes odpoledne, které jsme si naplánovaly s kamarádkou a já doufám, že když si to na píšu na blog, tak to tentokrát dopadne...(cha!).
Těším se ke kadeřnici. Nechodím často, ale když už - tak se nechám pořádně opečovat.
Těším se na výlet pro koženky, který jsem odkládala celý březen a teď už to hoří. Budou nové barvy a já tak ráda jezdím autem....
Hlavně se těším, že už začalo jaro a já konečně vytáhnu všechny svoje bundičky.
Na co se těšíte vy?

Únorová pozitiva

Dnes krátce.
Opět nemocné další dítě, opět střídavě home office.
Abych se nezbláznila, tady je 5 pozitiv.
- Dostávat narozeninové dárky nečekaně o měsíc dřív - třikrát jo, potěšilo, rozesmálo. Moc.
- Neplánovaný sobotní koncert Zrní v Pardubicích, společně s Katorovic, jen ta kocovina pak:-(((
- Uvařit svíčkovou dětem na přání v neděli večer a pak si ji dát druhý den k snídani.
- Pustit si v autě třikrát po sobě London skies od Jamieho Culluma a zplna hrdla si zazpívat.
- Pomerančový džus s hodně ledem popíjený v horké vaně. Blaho!
A šesté pozitivum je tady ten batoh - nebo možná všechny nové batůžky, co jsem dnes naházela na e-shop. Ale ty křížky, ta geometrie. Prostě mě to pořád bere...

Dnešní...

Moje dnešní radosti.
Plná dílna a veganské chilli k obědu.
Ještě že mám svou dvorní kuchařku, co myslí na můj stravovací režim.
Teď už do pelechu, protože další díl rozkoukaného seriálu....

Pracovně

I když to z fotek může vypadat kdovíjak líně, dnešní den byl ryze pracovní.
Došila jsem další várku batohů a to ve společnosti dětí a babiček - což na mě, spíše samotáře, je docela výkon.
Vlastně každé léto s dětmi na chalupě je pro mě malinko zkouškou trpělivosti.
Trávíme hodně času pohromadě a tím, že musím pracovat, je to složitější.
Mám ráda ticho a to je s dětmi samozřejmě nereálné.
A taky si většinou naplánuji víc úkolů, než jsem schopná zvládnout, takže se sama stresuji, kolik mi toho zbývá, co všechno bych další den měla....
Nehledě na to, že speciálně Ema má radar na to, kdy jsem nejvíc zabraná do práce a tehdy něco nutně potřebuje.
Ale dnes jsem na sebe docela pyšná.
Kdyby takto běželo celé léto, vůbec bych se nezlobila.
Chvíli teplo- ideálně na snídani na verandě.
Pak zataženo - akorát aby mě nemrzelo, že jsem zalezlá u stroje.
Po obědě pohádka s dětmi, odpoledne práce, procházka okolo, neteř na návštěvě, pozdravit krávy, ugrilovat si večeři, sklenička prosecca v houpačce. Značka ideál.
A teď už jen šumění smrků....

Houpy

 

Radost jak malá.
Stačí závěsné křeslo a úsměv mám od ucha k uchu. Jen je o něj u nás malinko bitka.
Takže si ho užiju až večer...
***
Dnešní radosti.
Letošní léto jedu na žlutém melounu..Nemůžu se ho přejíst.
V křesle.
Nenamalovaná, v chalupářském oblečení ze sekáče. Ale tak spokojená.
Ten výhled....po stopadesáté vyfocený, ale pořád uchvacující.
Nové batohy... ještě jich mám sedm na stole.
Podlaha v dílně.
Chodit bosky po dřevě...to můžu.
Vlastně chodit bosky skoro všude....:-)

Co mi dnes udělalo radost?

Rozkvetlý česnek v obyváku.
Skvělé banánové palačinky s jahodami ke snídani.
Nové batohy.
Začít den pozitivně.
***
A co udělalo dnes radost vám?

Cesta k batohu

Podotýkám, že je to opravdu cesta a je jí přede mnou ještě kus.
Ale abych začala.
Oslovila mě Verča, jestli jí neušiju batůžek na peněženku a klíče, když nosí miminko v šátku.
Takže jsem se do něj pustila.
Sýkorky od Myyny, modré šňůrky, sešitý na overlocku. Hotový jedna, dvě.
A už tehdy jsem měla v hlavě úplně jiný batoh.

 
Nicméně uplynuly tři měsíce, kdy jsem nic kromě tašek a toaletek pořádně nedělala a poprosila mě kamarádka o batůžek pro sestru k narozeninám.
Tentokrát jsem přidala koženkové dno, podšívku dovnitř a kapsičku na drobnosti.

A tohle je zatím poslední pokus.
Z nádherné vlněné látky, černé koženky a šitých látkových popruhů.
Dost možná je to taky poslední kousek na stahování, prostě mi to nějak nesedí.
I když tady jsem udělala stahování šňůrek z kousku kůže a nevypadá to vůběc špatně.
(Jen vám jsem to, nevím proč, nevyfotila).

Má ještě nějaké mouchy, které jsem už ale vymyslela, jak příště vychytat.
Prostě příjemná změna oproti kabelkám.
Ty mě teď zaměstnávají naplno.
Jak jsem psala už na Fb, e-shop v této kategorii poněkud pokulhává. Jakmile nějaké kabelky nahodím, hned jsou prodané. Takže to neustále vypadá, že nemám co v nabídce.
Ale jsem jinak samozřejmě ráda:-)