Volavka stříbřitá

Volavka stříbřitá
	Volavka stříbřitá ve svatebním peří
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	ptáci (Aves);
Řád	brodiví a pelikáni (Pelecaniformes);
Čeleď	volavkovití (Ardeidae);
Rod	volavka (Egretta);
Binomické jméno
	Egretta garzetta; (Linné, 1766)
	Rozšíření volavky stříbřité (světle zeleně – hnízdiště, tmavě zeleně – celoroční výskyt, modře – zimoviště, fialově – zatoulanci (závislost na sezóně nejasná)) Rozšíření volavky stříbřité (světle zeleně – hnízdiště, tmavě zeleně – celoroční výskyt, modře – zimoviště, fialově – zatoulanci (závislost na sezóně nejasná))
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Volavka stříbřitá (Egretta garzetta) je středně velký brodivý pták z čeledi volavkovití. Vyskytuje se v Evropě, Asii, Africe a v Austrálii (konkrétnější rozšíření níže).

Popis

Délka těla: 50 - 60 cm
Rozpětí křídel: 95 - 100 cm
Hmotnost: 450 - 600 g

Volavka stříbřitá je štíhlá s dlouhými končetinami, tenkým špičatým zobákem a v porovnání s jinými volavkami i poměrně silným a krátkým krkem. Má sněhové bílé opeření kontrastující s černým zobákem a černými končetinami se žlutými prsty. Ve svatebním šatě má dvě dlouhá zátylková pera, delší peří na hrdle a růžově nebo modře zbarvenou kůži mezi zobákem a okem. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně, mladí ptáci se podobají dospělcům v zimním šatě.

V České republice nám hrozí poměrně snadná záměna s větší volavkou bílou, která má na rozdíl od volavky stříbřité žlutý zobák a celé černé končetiny.

Chování

Volavka stříbřitá obývá bažiny, zatopené nebo dostatečně podmočené louky a pole nebo bahnitá jezera a rybníky. Je tažná a na zimu migruje do Středomoří a do Afriky. V České republice se objevuje příležitostně od dubna do října jen jako letní host.

Má velice pestrou stravu, loví ryby, obojživelníky, korýše, měkkýše, plazy a vodní hmyz. Při hledání potravy ve vodě stojí volavka stříbřitá téměř nehybně nebo se velice pomalu pohybuje a upřeně hledí na vodní hladinu. Poté, co kořist spatří, se jí zmocňuje rychlým úderem zobáku.

Hnízdí v koloniích, často ve společnosti volavek popelavých nebo bílých. Hnízdo z větví si staví nejčastěji na stromech, vyšších keřích, na zemi, na útesech nebo v bambusových hájích. Klade 3 až 5 světle modrozelených vajec, na kterých sedí oba rodiče po dobu 21–25 dní. Mláďata opouštějí hnízdo po 30 dnech a plně opeřená jsou až ve věku 40 až 45 dní.

Výskyt a početnost v Česku

V České republice se vzácně vyskytuje na větších, většinou chovných rybnících a jezerech, kde je přísně chráněná.

Poddruhy

E. g. garzetta - Evropa, Afrika a Asie.
E. g. nigripes - Indonésie a Austrálie.

Někteří autoři rozlišují i třetí, australský poddruh E. g. immaculata. Dříve patřily mezi poddruhy volavky stříbřité i následující, dnes již uznané plnohodnotné druhy: volavka západní (Egretta gularis) a volavka madagaskarská (Egretta dimorpha).

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Little Egret na anglické Wikipedii a Czapla nadobna na polské Wikipedii.

↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].

Literatura

Bezzel, E. (2007): Ptáci. Rebo Productions. ISBN 978-80-7234-292-1

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu volavka stříbřitá na Wikimedia Commons
Galerie volavka stříbřitá na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo volavka stříbřitá ve Wikislovníku
Volavka stříbřitá na stránkách Zoo Zlín
Biolib

[cf960f0081abd900f126fa30e12372f79de67f1e-1] The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].

[1]