Vera Lynnová
| Vera Lynnová | |
|---|---|
 Vera Lynnová | |
| Základní informace | |
| Rodné jméno | Vera Margaret Welch |
| Narození | 20. března 1917 East Ham, Anglie, Spojené království |
| Úmrtí | 18. června 2020 (ve věku 103 let) Ditchling, Spojené království |
| Místo pohřbení | The Parish Church of St Margaret, Ditchling |
| Žánry | tradiční pop |
| Povolání | zpěvačka |
| Aktivní roky | 1934–2017 |
| Vydavatelé | UK Decca/London, HMV |
| Ocenění | komandér Oranžsko-nasavského řádu (1977) Officer of the Order of Saint John (1997) Řád společníků cti (2016) Dáma komandér Řádu britského impéria Válečná medaile 1939–1945 … více na Wikidatech |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dame Vera Lynnová OBE (20. března 1917 East Ham, Anglie – 18. června 2020, Ditchling[1][2]), rodným jménem Vera Margaret Welch,[3] byla anglická zpěvačka, textařka, a herečka, jejíž hudební nahrávky a vystoupení dosáhly obrovské popularity během druhé světové války. V průběhu války uspořádala koncerty pod otevřeným nebem pro britské vojáky v Egyptě, Indii a Myanmaru. K jejím nejznámějším písním patří „We'll Meet Again“, „The White Cliffs of Dover“, „A Nightingale Sang in Berkeley Square“ a „There'll Always Be an England“.
Populární zůstala i po válce, vystupovala v rozhlasových a televizních stanicích ve Velké Británii a Spojených státech amerických a nahrála hity jako „Auf Wiederseh'n Sweetheart“ či „My Son, My Son“, který vystoupal na první místo v britském singlovém žebříčku. V roce 2009 se ve věku 92 let stala nejstarší žijící umělkyní, která dosáhla na první pozici žebříčku UK Albums Chart, což se jí podařilo kompilačním albem We'll Meet Again: The Very Best of Vera Lynn.[4] Roku 2017, při příležitosti jejích 100. narozenin, vyšla kompilace Vera Lynn 100, která se umístila na 3. místě žebříčku UK Albums Chart.
Věnovala mnoho času a energie charitativní práci pro vysloužilé vojáky, postižené děti a nemocné rakovinou prsu. Je stále oblíbená veterány druhé světové války a v roce 2000 byla jmenována Britem, který nejlépe vystihuje ducha dvacátého století.[5]
Odkaz Very Lynnové a její skladby „We'll Meet Again“ se také stal jedním z motivů alba The Wall od skupiny Pink Floyd.[6]
Diskografie
[editovat | editovat zdroj]Alba
[editovat | editovat zdroj]| Rok | název alba | poznámky |
|---|---|---|
| 1949 | Sincerely Yours | Vydáno na značce Decca |
| 1955 | Vera Lynn Concert | Live. Vydáno na značce Decca |
| 1956 | If I Am Dreaming | Decca |
| 1958 | The Wonderful World of Nursery Rhymes | Decca |
| 1959 | Vera Lynn Sings...Songs of the Tuneful Twenties | Poslední studiové album vydané na značce Decca |
| 1960 | Sing With Vera | První album vydané u MGM Records. S "The Williams Singers" a "Geoff Love & His Orchestra" |
| 1960 | Yours | Vydáno u MGM Records. S "The Williams Singers" a "Geoff Love & His Orchestra" |
| 1961 | As Time Goes By | Vydáno u MGM Records. S "The Williams Singers" a "Geoff Love & His Orchestra" |
| 1962 | Hits of the Blitz | Vydáno u His Master's Voice/ EMI. S "The Williams Singers" a "Geoff Love & His Orchestra" |
| 1963 | The Wonderful Vera Lynn | Vydáno u His Master's Voice/ EMI. S "The Williams Singers" a "Geoff Love & His Orchestra" |
| 1964 | Among My Souvenirs | Vydáno u His Master's Voice/ EMI. S "Tony Osborne & His Orchestra" |
| 1966 | More Hits of the Blitz | His Master's Voice/ EMI. S "The Sam Fonteyn Orchestra" |
| 1969 | Good Night/The Fool on the Hill | Vydáno u Columbia/EMI. UK 45 RPM Demo, autoři písně Lennon/Paul McCartney" |
| 1970 | Hits of the 60's-My Way | Vydáno u Columbia/EMI. S Alyn Ainsworth and Orchestra |
| 1972 | Unforgettable Songs by Vera Lynn | Vydáno u Columbia/EMI. S Alyn Ainsworth and Orchestra |
| 1972 | Favourite Sacred Songs | Vydáno u Columbia/EMI. S the Mike Sammes Singers |
| 1974 | Vera Lynn Remembers – The World at War | Vydáno u EMI. S Alyn Ainsworth and Orchestra |
| 1976 | Christmas with Vera Lynn | Vydáno u EMI. S Alyn Ainsworth and Orchestra |
| 1977 | Vera Lynn in Nashville | Poslední album Very Lynnové nahrané pro EMI Records |
| 1979 | Thank You For the Music (I Sing The Songs) | Vydáno u Pye Records |
| 1981 | Singing To the World | Druhé a poslední album vydané u Pye Records/small> |
| 1984 | Vera Lynn Remembers | Poslední album Very Lynnové. Vydáno na značce Horatia Nelsona |
Alba v žebříčcích
[editovat | editovat zdroj]| Rok | název | UK Chart[7] | ||
|---|---|---|---|---|
| 21. listopadu 1981 | 20 Family Favourites | 25 | ||
| 9. září 1989 | We'll Meet Again | 44 | ||
| 30. srpna 2009 | We'll Meet Again: The Very Best of Vera Lynn | 1 | ||
| 30. května 2010 | Unforgettable | 61 | ||
| 8 June 2014 | National Treasure – Ultimate Collection | 13 | ||
Singly v žebříčcích
[editovat | editovat zdroj]| Rok | název | nejvyšší pozice v žebříčku | |||
|---|---|---|---|---|---|
| UK | US | US A/C |
US Cashbox | ||
| 1948 | "You Can't Be True, Dear" | — | 9 | — | — |
| 1949 | "Again" | — | 23 | — | — |
| 1952 | "Auf Wiederseh'n Sweetheart" | 10 | 1 | — | 1 |
| "Forget-Me-Not" | 5 | — | — | — | |
| "The Homing Waltz" | 9 | — | — | — | |
| "Yours (Quiéreme Mucho)" | — | 7 | — | 10 | |
| 1953 | "The Windsor Waltz" | 11 | — | — | — |
| 1954 | "We'll Meet Again" | — | 29 | — | — |
| "If You Love Me (Really Love Me)" | — | 21 | — | 5 | |
| "My Son, My Son" | 1 | 28 | — | 22 | |
| 1956 | "Who Are We" | 30 | — | — | — |
| "Such a Day" | — | 96 | — | 45 | |
| "A House with Love in It" | 17 | — | — | — | |
| 1957 | "The Faithful Hussar (Don't Cry My Love)" | 29 | 55 | — | 40 |
| "Travellin' Home" | 20 | — | — | — | |
| 1967 | "It Hurts to Say Goodbye" | — | — | 7 | — |
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vera Lynn na anglické Wikipedii.
- ↑ Forces' Sweetheart Dame Vera Lynn dies aged 103. BBC News. 18 June 2020. Dostupné online [cit. 18 June 2020].
- ↑ BEAUMONT-THOMAS, Ben. Vera Lynn, singer and 'forces' sweetheart', dies aged 103. The Guardian. London: 18 June 2020. Dostupné online [cit. 18 June 2020].
- ↑ SEIDENBERG, Steven; SELLAR, Maurice; JONES, Lou. You Must Remember This. Great Britain: Boxtree Limited, 1995. ISBN 0-7522-1065-3. S. 132.
- ↑ Richard Simpson. Dame Vera Lynn, the new queen of the album charts at 92 [online]. Daily Mail (UK), 14 September 2009 [cit. 2016-02-09]. Dostupné online.
- ↑ MANHEIM, James M. Vera Lynn Biography [online]. [cit. 2011-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-01-01.
- ↑ DALŠÍ, Pink Floyd fanklub CZ, Johnny, Zoran, Martin a. Pink Floyd.CZ :: Překlady. www.pinkfloyd.cz [online]. [cit. 2017-03-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-22.
- ↑ Vera Lynn UK album charts on www.chartstats.com. www.chartstats.com [online]. [cit. 02-01-2013]. Dostupné v archivu pořízeném dne 02-01-2013.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vera Lynnová na Wikimedia Commons - Dame Vera Lynn: Voice of a Generation. A biographical essay on Dame Vera Lynn in the Kapralova Society Journal, vol. XI, issue 2 (Fall 2013)
- Vera Lynn - životopis (anglicky)
- Q&A with TIME Magazine in September 2009 Archivováno 26. 8. 2013 na Wayback Machine.
- Dame Vera Lynn March 2010 interview
- 2002 BBC article
- Dame Vera Lynn recalls her appearance on This Is Your Life
- 2009 article in The Guardian
- The Discography of Vera Lynn at Discogs.com
- The Discography of Vera Lynn at Background of history – Česká stránka o první a druhé světové válce Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
- Debrett's People of Today
- Broadcast with Nathan Morley on CyBC, July 2010.
- Dame Vera Lynn Trust for Children with Cerebral Palsy Archivováno 10. 8. 2015 na Wayback Machine.
- Anglické zpěvačky
- Anglické herečky
- Zpěváci tradičního popu
- Narození v roce 1917
- Narození 20. března
- Narození v Essexu
- Úmrtí v roce 2020
- Úmrtí 18. června
- Stoleté ženy
- Nositelé Válečné medaile 1939–1945
- Nositelé Barmské hvězdy
- Důstojníci Řádu britského impéria
- Nositelé Nejctihodnějšího řádu sv. Jana Jeruzalémského
- Nositelé Řádu společníků cti
- Komtuři Řádu dynastie Oranžsko-Nasavské