Pierre Arditi
Pierre Arditi | |
---|---|
Pierre Arditi v roce 2009 | |
Narození | 1. prosince 1944 (80 let) Paříž, Francie |
Aktivní roky | 1967–dodnes |
Choť | Florence Giorgetti (1968–1979) Évelyne Bouix (od 2010) |
Rodiče | Georges Arditi |
Příbuzní | Catherine Arditi, Danièle Arditi a Rachel Arditi (sourozenci) |
César | |
1994 – Smoking/No Smoking Nejlepší herec ve vedlejší roli 1987 – Mélo | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pierre Arditi (* 1. prosince 1944 Paříž) je francouzský divadelní a filmový herec, dvojnásobný držitel ceny César, držitel Molièrovy ceny a rytíř Řádu čestné legie.
Život a kariéra
[editovat | editovat zdroj]Jeho otcem byl malíř Georges Arditi, matka byla Belgičanka. Jeho sestrou jeho herečka Catherine Arditi. Jeho kmotrem byl lékař Georges Canetti, sefardský Žid. Arditi sám sebe označuje jako „ateistického Žida“.[1]
Jeho nástup na divadelní scénu byl pozvolný. K herectví ho promluvila jeho sestra Catherine. Trvalo mu delší dobu, pokud na jevišti nabyl potřebnou jistotu. Přesto se ale postupně vypracoval na jednoho z nejpřednějších francouzských divadelních herců.
V začátcích filmové kariéry hodně spolupracoval s režisérem Alainem Resnaisem. Společně s Andrém Dussollierem a Sabine Azémou patřil k jeho oblíbeným hercům.
V roce 1987 získal svého prvního Césara za vedlejší roli ve filmu Mélo. V roce 1994 obdržel ocenění v hlavní kategorii za roli ve filmu Smoking/No Smoking. Oba filmy byly také výsledkem spolupráce s Resnaisem.
Kromě filmového herectví celý život také hodně vystupuje v divadle a často spolupracuje s televizí. Stejně tak se věnuje dabingu. Známým je zejména jeho dabování herce Christophera Reeva.
Filmografie (výběr)
[editovat | editovat zdroj]Celovečerní filmy
[editovat | editovat zdroj]- 1978: Pán prstenů (The Lord of the Rings, The), režie Ralph Bakshi
- 1980: Můj strýček z Ameriky (Mon oncle d'Amérique), režie Alain Resnais
- 1983: Život je román (La Vie est un roman), režie Alain Resnais
- 1984: Láska až za hrob (L'Amour à mort), režie Alain Resnais
- 1986: Mélo (Mélo), režie Alain Resnais
- 1987: Agent trouble (Agent trouble), režie Jean-Pierre Mocky
- 1989: Rozchod po francouzsku (Vanille fraise), režie Gérard Oury
- 1993: Smoking/No Smoking (Smoking/No Smoking), režie Alain Resnais
- 1993: Malá apokalypsa (La Petite apocalypse), režie Costa-Gavras
- 1995: Husar na střeše (Le Hussard sur le toit), režie Jean-Paul Rappeneau
- 1996: Rozmary řeky (Les Caprices d'un fleuve), režie Bernard Giraudeau
- 1996: Rošťák Beaumarchais (Beaumarchais, l'insolent), režie Edouard Molinaro
- 1997: Stará známá písnička (On connaît la chanson), režie Alain Resnais
- 2000: Herci (Les Acteurs), režie Bertrand Blier
- 2004: Když mi bylo poprvé dvacet (La Première fois que j'ai eu 20 ans), režie Lorraine Levy
- 2005: Odvaha milovat (Le Courage d'aimer), režie Claude Lelouch
- 2005: Jeden zůstává, druhý odchází (L'Un reste, l'autre part), režie Claude Berri
- 2006: Zbloudilá srdce (Coeurs), režie Alain Resnais
- 2006: Velký apartmán (Le Grand appartement), režie Pascal Thomas
- 2009: Společenská pravidla (Le Code a changé), režie Danièle Thompson
- 2010: Hlava na hlavě (Ensemble c'est trop), režie Léa Fazer
- 2012: Ještě jste nic neviděli (Vous n'avez encore rien vu), režie Alain Resnais a Bruno Podalydès
- 2015: Sladký útěk (Comme un avion), režie Bruno Podalydès
- 2017: Pan a paní Adelmanovi (Monsieur et Madame Adelman), režie Nicolas Bedos
- 2019: Tenkrát podruhé (La Belle Époque), režie Nicolas Bedos
Televize
[editovat | editovat zdroj]- 1988: Palace (Palace), televizní film, režie Germinal Tenas
- 1995: Dreyfusova aféra (L'affaire Dreyfus), televizní seriál, režie Yves Boisset
- 1998: Hrabě Monte Cristo (Le Comte de Monte Cristo), televizní film, režie Josée Dayan
- 2010: Le Grand restaurant (Le Grand restaurant), televizní film, režie Gérard Pullicino
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]César
[editovat | editovat zdroj]- 1987: César pro nejlepšího herce ve vedlejší roli za film Mélo
- 1994: César pro nejlepšího herce za film Smoking/No Smoking
Molièrova cena
[editovat | editovat zdroj]- Ocenění
- 1987: Molièrova cena pro herce ve vedlejší roli za představení La Répétition ou l'Amour puni
- Nominace
- 1995: Molièrova cena pro herce za představení « Art »
- 1999: Molièrova cena pro herce za představení Rêver peut-être
- 2002: Molièrova cena pro herce za představení L'École des femmes
Jiná ocenění
[editovat | editovat zdroj]- 1987: cena 7 d'or pro nejlepšího herce za televizní film Le Parfait Amour
- 2002: rytíř Řádu čestné legie
- 2007: nositel Národního řádu za zásluhy
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Rozhovor s Pierrem Arditim, autor Olivier Barrot, vydání À voix nue deníku France Culture, 13. květen 2013
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pierre Arditi na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Pierre Arditi
- Pierre Arditi v Česko-Slovenské filmové databázi
- Pierre Arditi na Kinoboxu
- Pierre Arditi v Internet Movie Database (anglicky)
- Pierre Arditi v databázi AlloCiné (francouzsky)
- Francouzští filmoví herci
- Francouzští divadelní herci
- Židovští herci
- Držitelé Césara pro nejlepšího herce
- Držitelé Césara pro nejlepšího herce ve vedlejší roli
- Držitelé Molièrovy ceny pro herce ve vedlejší roli
- Rytíři Řádu čestné legie
- Důstojníci Řádu za zásluhy
- Narození 1. prosince
- Narození v roce 1944
- Narození v Paříži