Pazourek
| Pazourek | |
|---|---|
 čerstvý lom pazourku | |
| Zařazení | sedimentární |
| Hlavní minerály | křemen, opál, chalcedon kryptokrystalický SiO2[1] |
| Textura | masivní |
| Barva | světlá, šedá, bílá , černá |
Pazourek je tvrdá sedimentární kryptokrystalická forma křemene (oxid křemičitý SiO2)[1] zařazená mezi odrůdy chalcedonu. Pazourek je obvykle tmavošedý, modrý, černý nebo temně hnědý a často se skelným vzhledem. Vyskytuje se převážně ve formě pecek (mandlí, konkrecí, uzlin) i větších objemů uvnitř usazených (sedimentárních) hornin jako jsou křídy a vápence.
Vznik pazourku
[editovat | editovat zdroj]Způsob vzniku pazourku není dosud jasný, i když se zdá potvrzeno, že je výsledkem chemických změn při tvorbě sedimentárních hornin pod tlakem – při procesu diageneze. Jedna teorie praví, že gelovitý křemičitý materiál vyplňuje dutiny v sedimentu a v nich “zkřemení”. To by vysvětlovalo složité tvary, ve kterých se přirozený pazourek v přírodě vyskytuje.
Výskyt pazourku v Evropě
[editovat | editovat zdroj]V Evropě se nejlepší pazourek pro výrobu nástrojů vyskytuje v Belgii v Obourgu v pazourkových dolech ve Spiennes,[2] v křídách na pobřeží průlivu La Manche, v Pařížské pánvi, v ložiskách na Rujáně (např. na mysu Arkona), v anglických Grimes Graves, v dánských Møns Klint a v jurských vrstvách krakovské oblasti v Polsku.
Význam pazourku
[editovat | editovat zdroj]Pazourek byl pro své relativně snadné opracování a lasturnatý lom jedním z nejvíce užívaných materiálů pro výrobu kamenných nástrojů v době kamenné. Byl zpracováván štípáním na tenké ostré štěpiny, které tvořily ostří primitivních nástrojů a zbraní, například hroty šípů, nebo se používal ve formě pěstních klínů.
V pravěku se na území Česka pazourek dostával z pobřeží Baltu, posunem ledovců. Odtud má přízvisko baltský.
Anglický (a také německý) název pazourku – flint – je známý z obecného názvu pro pušku – flinta. Pazourek byl totiž užíván u pušky v křesadle jako křesací kamínek (nárazem oceli s pazourkem vznikají jiskry) a jeho úlohou bylo zažehnout střelný prach, který vypálil střelu (projektil). Vojenské užití pazourku v mušketách britské armády je doloženo k roku 1842. Skláři, optici a astronomové taky znají flintové sklo s vysokým indexem lomu.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Pazourek. GeoDb [online]. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy [cit. 2024-05-06]. Dostupné online.
- ↑ Neolithic Flint Mines at Spiennes Mons
- ↑ http://www.vscht.cz/sls/vyuka/prednasky/opticka_skla/opticka_skla_soubory/frame.htm#slide0007.htm Archivováno 13. 3. 2007 na Wayback Machine. Optická skla
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu pazourek na Wikimedia Commons - Galerie pazourek na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo pazourek ve Wikislovníku- Aleš Uhlíř, Pazourek nejen jako pravěká nástrojová surovina
- Aleš Uhlíř, Pazourek - kámen všech kamenů
- Jak na pazourek - stránky o technikách štípání pazourku prvního českého profesionálního flintknappera Petra Zítky
