Olaf II. Dánský

Olaf II. Dánský
Olaf II. Dánský
Narození	1370; Akershus
Úmrtí	3. srpna 1387 (ve věku 16–17 let); Falsterbo
Místo pohřbení	Klášter Sorø
Povolání	panovník
Nábož. vyznání	křesťanství
Rodiče	Haakon VI. Magnusson a Markéta I. Dánská
Rod	Folkungové
Funkce	dánský král (1376–1386); norský král (1380–1386)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Olaf II. Dánský, Olaf Haakonsson (1370 – 23. srpna 1387) byl dánský král v letech 1376–1387 (jako Olaf II (Oluf 2) a norský král v letech 1380–1387 (jako Olaf IV (Olav 4).

Biografie

Olaf se narodil jako syn norského krále Haakona VI. a jeho manželky, dánské princezny Markéty, nejmladší dcery dánského krále Valdemara Atterdaga.

Dne 1. prosince roku 1374 zemřel jeho děd z otcovy strany, švédský král Magnus IV., o necelý rok později, 24. října 1375, pak zemřel jeho děd ze strany matčiny, dánský král Valdemar Atterdag. Bylo lze očekávat, že nárok na dánský trůn vznese syn starší Valdemarovy dcery, v té době již zemřelé Ingeborg, Albrecht IV. Meklenburský. Po řadě peripetií a jednání však byl zvolen dánským králem Olaf. V té době byla Markéta jediný přeživší přímý potomek Valdemarův.

Na trůn Olaf nastoupil ve svých šesti letech pod jménem Olaf (Oluf) II., v některých pramenech je však uváděn jako Olaf III., neboť v dánských dějinách figuruje – oficiálně neuznaný – král Oluf II., jenž vládl ve Skåne v letech 1139–1141. Jeho jménem vládla jeho matka jako regentka.

Na norský trůn nastoupil po smrti svého otce Haakona Magnussona v roce 1380 jako Olaf IV. Od tohoto okamžiku byla obě království sjednocena pod vládou jednoho panovníka – dánského krále – až do roku 1814, kdy se Norsko spojilo se Švédskem. Protože v době nástupu na norský trůn bylo Olafovi teprve deset let, vládla i zde jeho jménem jeho matka Markéta jako regentka. Jeho jménem vyjednala se švédskou říšskou radou převzetí švédského trůnu místo neoblíbeného Albrechta Meklenburského (švagra její sestry Ingeborg); švédským králem byl Olaf zvolen v roce 1385.

Olaf zemřel neočekávaně 23. srpna 1387 ve svých 17 letech a bezdětný. Byl pohřben v klášteře v Sorø na dánském ostrově Sjælland, kde byl pohřben jeho děd a později i matka. Bezprostředně poté se vynořily zvěsti o tom, že Olaf byl otráven.

Jeho matka Markéta převzala jako regentka vládu ve všech třech zemích a započala s diplomatickými jednáními, která vyústila ve sjednocení tří skandinávských království (Dánsko, Norsko, Švédsko) v tzv. Kalmarské unii. Jako svého dědice a nástupce adoptovala vnuka své starší sestry Ingeborg Erika Pomořanského.

Vývod z předků

Externí odkazy

Předchůdce:
Valdemar Atterdag

Dánský král
1376–1387

Nástupce:
Markéta I. Dánská

Předchůdce:
Haakon VI. Magnusson

Norský král
1380–1387

Nástupce:
Markéta I. Dánská

Dánští králové

Vikinští králové (c. 934–1047)	Gorm Starý • Harald I.¹ • Sven I.^1,³ • Harald II. • Knut II. Veliký^1,³ • Knut III.³ • Magnus I.¹

Estridsenové (1047–1157)	Sven II. • Harald III. • Knut IV. • Olaf I. • Erik I. • Niels • Erik II. • Erik III. • Sven III.

Valdemarové (1157–1375)	Valdemar I. • Knut VI. • Valdemar II. • Erik IV. • Abel • Kryštof I. • Erik VI. • Kryštof II. • Valdemar III. • Valdemar IV.

Folkungové (1376–1387)	Olaf II.¹

Valdemarové (1387–1412)	Markéta I.^1,²

Greifenové (1412–1439)	Erik VII.^1,²

Wittelsbachové (1440–1448)	Kryštof III. Bavorský^1,²

Oldenburkové (1448–1863)	Kristián I.^1,² • Jan I.^1,² • Kristián II.^1,² • Frederik I.^1,² • Kristián III.¹ • Frederik II.¹ • Kristián IV.¹ • Frederik III.¹ • Kristián V.¹ • Frederik IV.¹ • Kristián VI.¹ • Kristián VII.¹ • Kristián VIII.¹ • Frederik VII.

Glücksburkové (od 1863)	Kristián IX. • Frederik VIII. • Kristián X.⁴ • Frederik IX. • Markéta II. • Frederik X.

1 také král norský, 2 také král švédský, 3 také král anglický, 4 také král islandský