Přeskočit na obsah

Konfederace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Další významy jsou uvedeny na stránce Konfederace (rozcestník).

Konfederace je volný spolek nebo sdružení, zpravidla mezi státy.[1] Podle státoprávní teorie lze konfederaci definovat jako volný svazek států ustavený mezinárodní smlouvou, se stálými orgány pro společné záležitosti, jehož členské státy zůstávají subjekty mezinárodního práva a zachovávají si svou suverenitu.[2][3][4] Členské státy pak mají na základě konfederační smlouvy ustaveny stálé společné orgány, které spravují vybrané společné záležitosti, které se zpravidla týkají společné obrany, zahraniční politiky a diplomacie, případně měnové a celní politiky.[2][5] Členské státy konfederace mají obvykle garantováno právo konfederační smlouvou z ní vystoupit.[2][6] Rozhodnutí konfederace jsou aplikována na členské státy, nikoliv přímo na jejich občany. Obdobně automaticky nevzniká společné občanství konfederace, ale zůstává občanství členských států.[2][5]

Konfederace mohou vznikat jako proces postupného vývoje federace ve volnější státní uskupení (např. Srbsko a Černá Hora) nebo naopak mezistupeň státní integrace (např. Švýcarsko do roku 1848 nebo USA do roku 1787).[3][5]

Konfederace v historii

[editovat | editovat zdroj]

Konfederaci tvořily v minulosti tyto státy:[2][5][6]

Neuskutečněným záměrem z doby po druhé světové válce byla Polsko-československá konfederace.[11] Znaky konfederace vykazovala i reálná unie Rakousko-Uherského soustátí.

Konfederace v současnosti

[editovat | editovat zdroj]

Znaky konfederace vykazuje Evropská unie (základem je mezinárodní smlouva), která však vykazuje i určité znaky federace (např. přímá působnost právních předpisů ve formě Nařízení Evropské unie).[12][5] Je tak možné se setkat s označením kvazifederace, tedy stát jenž vykazuje jak prvky federace tak i konfederace.[5]

V současnosti se za de facto konfederaci považuje Bosna a Hercegovina. Ta je tvořena dvěma tzv. entitami: 1) Republika srbská a 2) Federace Bosny a Hercegoviny (ta se skládá z občanského společenství Bosňáků a společenství (bosenských) Chorvatů). Třetí částí je tzv. Distrikt Brčko, který je spravován orgány obou hlavních entit. Ve všech ústavních orgánech je ústavně zakotveno paritní zastoupení představitelů Srbů, Bosňáků a Chorvatů. Toto zřízení bylo výsledkem uzavření tzv. Daytonské dohody, jež docílila ukončení ozbrojených konfliktů na území Bosny a Hercegoviny.[13]

V roce 1997 byl založen Svaz Ruska a Běloruska. V červenci 2024 byla založena konfederace Aliance Sahelských států jejíž členové jsou Mali, Niger a Burkina Faso.[14]

Název státu

[editovat | editovat zdroj]
„ Označení státu v názvu za konfederaci (nebo za federaci) však nesmí svádět k nesprávné obsahové analýze struktury vztahů mezi státy a jejich částmi: Švýcarská konfederace (podle názvu státu) byla federací již od roku 1848, přestože svůj název změnila až s ústavou v roce 1999. Stejně tak federativní uspořádání státu nemusí být součástí názvu státu (dnešní Belgické království). “
— Monografie Státověda: Stát - Jednotlivec - Konstitucionalismus

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Označení konfederace si formálně ponechalo v románských úředních jazycích ve svém názvu dodnes. Stejně tak v češtině je konfederace oficiálním označením Švýcarska.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Malá československá encyklopedie ČSAV, heslo Konfederace, III. svazek, vydala Academia, Praha 1985
  2. ↑ a b c d e ZOUBEK, Vladimír. Právověda a státověda: Úvod do právního a státovědního myšlení. 1. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2010. 700 s. ISBN 978-80-7380-239-4. S. 430–431. 
  3. ↑ a b RYS, Roman. Formy vlády a formy státu. Praha, 2013 [cit. 2025-01-05]. 63 s. Bakalářská práce. Bankovní institut vysoká škola Praha. Vedoucí práce Soňa Koníčková. s. 45. Dostupné online.
  4. ↑ Základy státoprávní teorie, ekonomie a ekonomiky, neformální logiky, nakladatelství FORTUNA ISBN 80-7168-240-3 str. 17
  5. ↑ a b c d e f UHLOVA, Diana. Evropské federace a Evropská unie. Praha, 2013 [cit. 2025-01-05]. 191 s. Dizertační práce. Právnická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Aleš Gerloch. Dostupné online.
  6. ↑ a b Malá československá encyklopedie ČSAV, heslo Sdružení států, V. svazek, vydala Academia, Praha 1986
  7. ↑ Malá československá encyklopedie ČSAV, heslo Rýnský spolek, V. svazek, vydala Academia, Praha 1986
  8. ↑ a b Leccos.cz: Rýnský spolek I. a II.. leccos.com [online]. [cit. 2011-01-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-07-15. 
  9. ↑ Napoleon.org: Creation of the Confederation of the Rhine, 12 July, 1806. 195.154.144.20 [online]. [cit. 2011-01-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-29. 
  10. ↑ Serbia [online]. Evropský výbor regionů [cit. 2024-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Československo-polská konfederace, CoJeCo, 14. 3. 2000, aktualizováno 28. 5. 2007, autor -red-
  12. ↑ CHMELAŘOVÁ, Eva. Evropská unie a federalismus – srovnání se Spojenými státy americkými a dalšími federacemi. Brno, 2012 [cit. 2025-01-05]. 56 s. Diplomová práce. Právnická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Filip Křepelka. s. 15–20. Dostupné online.
  13. ↑ RESCHOVÁ, Jana a kol. Státověda: Stát - Jednotlivec - Konstitucionalismus. 1. vyd. [s.l.]: Wolters Kluwer, 2019. 484 s. ISBN 978-80-7552-695-3. S. 295–298. 
  14. ↑ Poslední američtí vojáci odcházejí z nigerské základny v Niamey. Niger, Burkina Faso a Mali se chtějí stát konfederací. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Malá československá encyklopedie ČSAV, heslo Konfederace, III. svazek, vydala Academia, Praha 1985
  • Malá československá encyklopedie ČSAV, heslo Sdružení států, V. svazek, vydala Academia, Praha 1986
  • UHLOVA, Diana. Evropské federace a Evropská unie. Praha, 2013 [cit. 2025-01-05]. 191 s. Dizertační práce. Právnická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Aleš Gerloch. Dostupné online.
  • ZOUBEK, Vladimír. Právověda a státověda: Úvod do právního a státovědního myšlení. 1. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2010. 700 s. ISBN 978-80-7380-239-4. S. 430–431. 
  • Základy státoprávní teorie, ekonomie a ekonomiky, neformální logiky, nakladatelství FORTUNA ISBN 80-7168-240-3 str. 17

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Obrázky, zvuky či videa k tématu konfederace na Wikimedia Commons
Typy státu
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Konfederace&oldid=24540508“