Jak vybrat a vrstvit funkční outdoorové oblečení?

Teorie zachování tepla

Pohoda nastává, když tělo drží svoji přirozenou teplotu – nepečeš se, ani nemrzneš. Klíčem je chytře vrstvit a vybírat správné oblečení podle podmínky. Aby to fungovalo, je dobré vědět, kudy teplo nejčastěji uniká.

Ztráta tepla sáláním

Tělo nonstop sálá teplo do okolí. Není to největší ztráta, ale umí potrápit – hlavně když zapomeneš, že žádné oblečení nehřeje, jen izoluje. Nejvíc tepla mizí přes velké plochy – hlavu, ruce a nohy. Takže čepice, rukavice, teplé ponožky = instantní upgrade komfortu.

Ztráta tepla prouděním

Vítr je zloděj tepla. Odfoukne tenkou vrstvu teplého vzduchu kolem těla a rázem ti je zima, i když teploměr neukazuje nic hrozného. Říká se tomu wind chill efekt. Např. při nule a větru 10 km/h je ti jako při –5 °C. Proto je větruvzdornost zlatý grál outdooru.

Ztráta tepla vlhkem

Voda je největší nepřítel tepla – vede ho 42× rychleji než vzduch. Takže když jsi mokrý, jsi studený. A rychle. Proto existují nepromokavé bundy (proti vodě zvenku) a prodyšné, rychleschnoucí vrstvy (proti potu zevnitř). Sucho = teplo.

První vrstva: Jak vybrat funkční prádlo

První vrstva je tvoje osobní klimatizace – odvádí pot, drží tě v suchu a pohodě. Musí rychle schnout, nesmrdět ani po pár dnech a být příjemná na kůži. Střih i materiál ti prostě musí sednout. A jasně – ploché švy jsou samozřejmost.

Materiály funkčního prádla 👇

Merino vlna
Královna mezi vlákny. Nesmrdí ani po vícedenním nošení, hřeje i mokrá a je pohodlná jak pyžamo. Jen schne o něco pomaleji. Ideál na treky, cestování, lezení – prostě tam, kde jedeš víc na vytrvalost než na sprint.

Syntetika (polyamid, nylon, polypropylen)
Top volba, když se potíš jak dveře od chléva. Rychle odvádí vlhkost i schne, ale začne brzy vonět po výkonu (čti: smrdět) a zpocená studí. Ideál na běh, kolo nebo skialpy v tempu.

Mix obou světů
Merino + syntetika = rozumný kompromis. Schne rychleji než čistá vlna, ale pořád hřeje. Skvělá volba na zimní sporty – běžky, skialpy, hory, kde chceš dýchat, ale nezmrznout.

Míra izolace

Čím tlustší, tím teplejší – jednoduchá rovnice.
💡 Na léto ber gramáž 100–150 g/m², univerzál je kolem 200 g/m², a na zimu klidně i 250+ g/m² (u merina klidně v podobě mikiny).

A jo, vlna stojí víc. Ale když ti po letech doslouží, můžeš ji klidně zakopat na zahrádce – rozloží se. Příroda zatleská.

Druhá vrstva: Jak vybrat funkční střední vrstvu

Druhá vrstva je ten pracant mezi prádlem a bundou. Má za úkol udržet teplo, které si tělo samo vyrobí a dál posílat pot pryč.
A jo – žádné oblečení nehřeje (pokud nemá baterky). Jen drží vzduch, který si ohřeješ sám. Takže čím víc vzduchu látka zvládne udržet, tím líp tě izoluje.

Materiály druhé vrstvy 👇

Merino vlna
V teplejší gramáži (250 g/m² a víc) umí nahradit mikinu – hřeje, nesmrdí, i mokrá pořád izoluje. Ale je těžší, objemnější a dražší. Spíš na klidnější aktivity než na sprint do kopce.

Technický fleece (Polartec PowerStretch, Pontetorto Technostretch)
Naše srdcovka. Lehký, skladný, rychle schne a odvádí pot jak profík. Vnější strana je hladká a odolná, takže trochu zvládne i vítr. Ideální na aktivní pohyb, kdy se pořád hýbeš a nepotřebuješ péřovku.

Klasický fleece (Polartec Thermal Pro, Classic 200)
Starý dobrý huňáč. Hřeje jak kamna, ale moc neodvádí pot a po sbalení zabere půl batohu. Super na chatu, bivak nebo večer k ohni, ale ne na výběh do kopců.

Polartec Alpha
Moderní zázrak – lehký, dýchá jak blázen a často má i větruodolný nylon nahoře. Ideál pro intenzivní pohyb, kdy se potíš, ale nechceš zmrznout. Umí částečně nahradit i softshellku.

Třetí vrstva: Softshell – tvoje brnění proti větru

Třetí vrstva má dvojí misi: chránit tě před větrem a zároveň pomoct odvést zbylý pot ven. A právě tohle umí softshell – pružný, pohodlný a univerzální materiál, který zvládne skoro všechno od jarního běhu po zimní freeride.

Cíl? Zastavit vítr (Wind Chill efekt = teplo v háji) a přitom tě nenechat uvařit.

Co je vlastně softshell

Softshell = „měkká skořápka“. Vynález od Švýcarů ze Schoelleru, kteří chtěli bundu, co zvládne hory, město i déšť. Měl by být větruodolný, voděodpudivý, prodyšný a samozřejmě pohodlný.
Zní to jako svatý grál, že? No... skoro. Jsou totiž dva tábory 👇

Membránový softshell

• Tři vrstvy v jednom: svrchní tkanina + membrána + podšívka.
• Neprofoukne, odolá i dešti nebo tlaku batohu.
• Ideál na zimní akce: skialpy, freeride, zimní turistiku nebo město, kde fouká jak blázen.

💡 Příklady: Windstopper, Dermizax, NoWind, BlocVent…

Nemembránový softshell

• Jen tkanina (někdy s podšívkou).
• Skvěle dýchá, přitom díky hustému tkaní odolá i větru.
• Vodě čelí impregnací – zvládne spršku nebo suchý sníh, ne liják a batoh plný vody.
• Lehký, pružný, univerzální – na lezení, trek, kolo, běžky nebo jarní skialpy.

💡 Příklady: Cordura 4-way stretch, AirVent Shell, Polyamid Softshell…

Shrnuto podtrženo

Membránový softshell je tank – ideální do zimy a na klidnější tempo.
Nemembránový je ninja – lehký, prodyšný a univerzální, prostě jasná volba pro většinu aktivit.

Zkrátka: když se hýbeš → nemembrána, když mrzne a stojíš → membrána.

Čtvrtá vrstva: Nepromokavá bunda – hardshell, král hor

Poslední vrstva systému je tvoje ochranná skořápka.
Hardshell musí zvládnout nemožné: být 100% nepromokavý a zároveň dýchat, aby ses neuvařil zevnitř. Proto se mu občas říká nepropro – nepromokavý, prodyšný, větruodolný.
Pokud by tahle vrstva neodváděla vlhkost, zničila by práci všech těch chytrých vrstev pod ní.

Zátěr vs. membrána 👇

Zátěr
Levná cesta k nepromokavosti – prostě „nalakovaný“ materiál.
→ Chrání před krátkým deštěm, ale moc nedýchá a dlouho nevydrží.
→ OK jen jako záložní bunda do města nebo na krátké výlety.

Membrána
Technologický zázrak – mikroskopická vrstva, která nepropustí kapku, ale pustí páru.
→ Drahší, ale funkční a trvanlivá.
→ Standard pro každého, kdo to s pohybem venku myslí vážně.

Typy membrán 💡 

Mikroporézní membrány – mají mikrodírky:

• Gore-Tex – klasika, držák, používají Tilak, Black Yak, Black Diamond...
• eVent, Omni-Tech, Omni-Dry – podobný princip, jiné značky.

Neporézní membrány – bez děr, fungují chemicky:

• BlocVent (High Point), Gelanots (Direct Alpine) – japonská kvalita, výborný kompromis mezi odolností a prodyšností.

Laminace: kolik vrstev chceš?

• 2 vrstvy – jednoduché, lehké, chráněné podšívkou.
• 2,5 vrstvy – superlehká záloha, vnitřní potisk místo podšívky.
• 3 vrstvy – profi řešení do hor, vše slisované v jeden pancíř.

Parametry, které něco říkají

Nepromokavost – cokoliv nad 15 000 mm vodního sloupce je v pohodě, 20 000+ už hory berou vážně.
Prodyšnost (RET) – čím nižší číslo, tím líp:

• RET < 10 = OK
• RET < 6 = super
• RET < 5 = top (Gore-Tex Pro, BlocVent, Dermizax)
• RET < 3 = špička (Gore-Tex Active, NeoShell)

💡 Ale bacha – žádná membrána tě nezachrání, když se s batohem potíš v lijáku do kopce. Fyzika je prostě sviňa.

Životnost

Membrány vyhrávají na celé čáře.
Při správné péči vydrží 5–10 let a Gore-Tex je mezi nimi tank – top laminace, top kvalita.

Jak vybírat bundu

Záleží hlavně kam a jak ji chceš brát:

• 🏔️ Dlouhý trek / těžký batoh: 2–3vrstvé modely, jednoduchý střih.
• ⛷️ Lezení, skialpy, freeride: 3vrstvé technické bundy.
• 🚴 Kolo, běžky, lehká turistika: 2,5vrstvá lehká záloha.

Používáš softshell?
→ Ano: hledej lehčí, dobře sbalitelnou bundu.
→ Ne: můžeš jít klidně do robustnější varianty.

A pokud lezeš nebo dáváš ferraty – zkontroluj kapuci (musí sedět s helmou) a položení kapes (nesmí překážet sedáku).

A co kalhoty?

Stejné principy jako u bundy.

• Převlekové – lehké, se zipem po stranách, hodíš je přes boty, když začne pršet.
• Plnohodnotné – pohodlné, neomezují v pohybu.
• Horolezecké – zipy po celé délce, zesílená kolena, kotníky i zadek.

Pátá vrstva: Jak vybrat péřovou nebo syntetickou zateplovačku?

Poslední (a často rozhodující) vrstva v horách, starající se především o izolaci. Neřešíš ji při výstupu, ale když se zastavíš – ať už čekáš parťáka, visíš na štandu nebo chystáš bivak. Tehdy přichází ke slovu drtič mrazu.

Druhy zateplovaček👇

• Ukrutný drtič mrazu – Antarktida, Himaláje, arktický basecamp. Péřový tank, ve kterém se moc nehneš, ale nezmrzneš.
• Klasická bunda – ideální na běžné zimní výlety, lyže, skialpy. Lze nosit samostatně nebo přes hardshell.
• Lehká zateplovačka – univerzálka. Dá se vzít přes i pod bundu, často z ultralehkého materiálu.
• Péřový/syntetický svetr – minimalistická izolace pod bundu. Když se chceš zahřát, ale ne tahat kilovou péřovku.

A malá připomínka: žádná bunda nehřeje sama od sebe. Jen brání teplu, které vyrobíš, aby neuteklo.

💡 Jak vybírat?

Záleží, kam a jak často vyrážíš:

• Suché zimní výstupy, bivaky → péřovka.
• Vlhké prostředí, aktivní pohyb → syntetika nebo vlna.
• Univerzál do batohu → lehká syntetika nebo péřový svetr.

Peří – klasika, co pořád vede

Peří má pořád nejlepší poměr váhy, sbalitelnosti a tepla.

• Husí peří = to nej peří které lze použít, oprostíme-li se od varianty kajčího peří.
• Kachní peří = méně výkonné než husí, ale pořád peří.

Klíčové pojmy:

• Plnivost (cuin) – čím víc, tím víc tepla za míň váhy.
  • 500 cuin = průměr,
  • 650 cuin = velmi dobré,
  • 800+ cuin = špička.
• Poměr prachového peří / pírek (např. 90/10) – víc prachového = lepší izolace.
• Množství peří:
  • do 100 g → lehká, sbalitelná pod shell,
  • 100–200 g → univerzál,
  • nad 300 g → expediční bestie.

🧊 Nevýhoda? Peří a voda se nemají rádi. Když promokne, neizoluje. Proto dává smysl tam, kde je zima a sucho – ne déšť a bláto.

Svrchní materiál

• Membránový: odolá vodě i větru, ale hůř dýchá a schne.
• Nemembránový: lehčí, prodyšnější, většinou s DWR úpravou. Mokne rychleji, ale i rychleji schne.

Syntetika – funkční realista

Syntetické výplně drží teplo i vlhké. Nesloží se, když zmokneš, a schnou výrazně rychleji. Na údržbu nenáročné – prostě „hoď to do stanu a spi dál“.
Vhodné tam, kde hrozí vlhko, déšť nebo vícedenní akce bez možnosti sušení.

Nejčastější výplně:

• Primaloft – legendární klasika. Lehký, sbalitelný, rychleschnoucí.
• Climashield – trochu měkčí a trvanlivější, původně pro US Army.

Vlna – návrat přírody

Vlna (nejčastěji merino nebo tyrolská) funguje podobně jako syntetika – hřeje i vlhká, dýchá a má dlouhou životnost.
Mírně horší sbalitelnost, ale lepší komfort v mrazech.
Navíc: přírodní materiál. 

Co říci závěrem?

Věříme, že se nám podařilo lépe vysvětlit principy vrstveného oblékání a také způsoby, jak jednotlivé vrstvy vybírat a kombinovat. Pokud byste  měli nějaké další otázky, neváhejte prozkoumat další články v naší poradně. A nebo nám zavolejte, napište, rádi Vám poradíme!