Vyletěli jsme do povětří...

Minulou neděli...

Povětří vlastně ani moc nebylo, takže jsme jenom vyletěli k oblakům. Jednalo se o začátečnickou lekci pro mladé piloty s instruktorem. Za mírný příplatek lze přibrat do zadní části letadla jednoho až dva pasažéry. Pilotem byl tentokrát Tomáš. Silvinka a já jsme sehrály úlohu pasažérů. Manžel se svezl jako pasažér minule, když měla lekci Silvinka. Tenkrát jsem zůstala doma, a dobře jsem udělala. Dostali se prý totiž několikrát do turbulence, a navíc manžel zapomněl dát kartu do fotoaparátu, takže z celého jejich trmácení je jenom videjko z druhého foťáku. Proto se manžel tentokrát do letadýlka nehrnul, a role pasažera se vzdal v můj prospěch. No, prospěch. Že bych tak nutně potřebovala trčet někde mezi nebem a zemí, to teda ne. Ale, co už, nějak to snad přežiju, pokud letadlo nesletí.



Tomáš měl ráno ještě nějakou akci s  aero-kadetama. Po poledni jsme ho z tama vyzvedli a sjeli na wellandské letiště. Let byl dohodnutý na dvě odpoledne. Bylo teprve tři čtvrtě na jednu, tak jsme zajeli do města na oběd. Pak jsme si ještě koupili hrozně drahé nanuky a jeli zpátky. Po návratu na letiště si manžel sundal z auta kolo, že se trochu projede po okolí, zatímco my budeme někde lítat. V letištní čekárně jsme se dohodli s pilotem-instruktorem, co a jak a Tomáš vyfasoval zelený deseticentimetrový podprdelník, neboť se pilotovi zdál málo vysoký. Taky ho napadlo, že bych mohla zaplatit předem, bo jeden nikdy neví, a kdo by jim zaplatitl, kdyby to s námi třeba spadlo, že?  Zaplatila jsem tedy a odkráčeli jsme k letadlu. Napřed jsme nastoupily my ženské dozadu, potom hoši dopředu. Letecký instruktor byl ještě docela mladý kluk. Zkontroloval, jestli Tomáš dobře sedí a dal mu sluchátka s mikrofonem. Zbystřila jsem pozornost a začala se dožadovat sluchátek, nebo aspoň klapek přes uši, i do zadní části. Nebylo mi vyhověno. Byla jsem poučena, že v tomhle letadle se sluchátka do zadní části nefasujou, a budeme se muset obejít bez nich. Jo, a pokud se nám to nelíbí, můžeme si prej vystoupit. Jasně, že se mi to nelíbilo. Bez sluchátek už jsem jednou letěla, a byl to teda pořádný randál. Vystoupit jsem ale taky nechtěla, zvlášť, když už jsem za všechny zaplatila. Minule, když letěl manžel se Silvinkou, sluchátka vzadu byly. Oni sice letěli v jiném letadle s jiným instruktorem, ale jak mám vědět, že není každý aeroplán vybavený nastejno. Krom toho jsem ani nevěděla, že poletíme na jiném stroji s někým jiným. Jinak bych si nějakou ochranu donesla z domu. No ale nic, nějak ten rámus budeme muset vydržet. Mladej zavřel okýnko na kličku a Cessna se pomalu rozběhla po startovacím asfaltu. Něco se bavili s Tomíkem přes sluchátka, co měli oba naražené na uších a nás vzadu si nevšímali. Tak jsme se teda věnovaly čučení z poněkud umatlaného okýnka a já trošku focení nepříliš fotogenického terénu. Tak tady, můžete kochat nebo děsit:

Dodatečně jsem právě zjistila, že obrázky lze kliknutím na ně trošku zvětšit.

Cestou na letiště jsme u tady toho pěkného baráku



předjeli nějakého namakaného borce na bicyklu.



Kousek dál si daly nedělní pauzu slečny Vlečky



i pan Traktor.



Na letišti nás hned nadšeně vítali.



"Nezodpovídáme za ukradené či poškozené letouny a jejich obsah," hlásá cedule u stropu hangáru.



V čekárně jsme si mohli pohrát s modelem helikoptéry.



"Přestaňte shnít a začněte létat" radí reklama na orientační lekci létání.



Poobědový nanuk Magnum, Mňam!!!  :-)







Pomalu se blížíme k "naší" tříkolce.







Tomáš v pilotním křesle se tváří úplně klidně a suverénně.



Větrná punčocha nám mává na rozloučenou.



A jedeme.







A letíme.



Koukáme na zem z ptačí perspektivy.



Nádherné podzimní barvy už z větší části vlivem dešťů vybledly.



V levé dolní části obrázku je vidět kousek kolečka našeho podvozku.



Obytné budovy a rozlehlé farmy vypadají jako krabičky od sirek.



Za okýnkem se občas mihne závoj jemné mlhoviny.



Wellandský průplav:



Pobřeží jezera Ontario:





Pilot a jeho pravá ruka:





Farmy a zalesněné plochy:







Závodiště:



Oblaky vrhají stíny na zem.



Domy jako maličké škatulky, auta jako blechy.









Welland - město:



Znovu wellandský průplav:





Domy a stromy:









Řeka Welland:





Nádraží:



Golfové hřiště, budeme přistávat.



První věc, co jsme po vystoupení z Cessny uviděli - nějaká reklama na sex či co.



My to máme za sebou, a někdo jiný vyletěl.



Manžel se právě vrací z vyjížďky kolmo.



Jedeme domů: