Přišlo mi mejlem,

a tak se s vámi podělím.

Rok 2012 na wordpress.com

Statistiky wordpress.com za rok 2012 pro tento blog

Vánoce

jsme letos měli mírné.

Né, že bych jiné roky pekla 10 kilo vánočního cukroví, ale letos  jsem to ošidila ještě trochu víc, než obvykle. K domácím lineckým hvězdám, hvězdičkám, a srdíčkům a vanilkovým rohlíčkům se nenápadně tulí perníčkové tvary v čokoládě z místního holandského krámku:

Nadílka

ze školy už mi přišla, tak by pomalu mohly začít Vánoce.

U nás na jihu

zatím jen prší nebo nic. 

Pět tisíc

Zatímco jsem dnes cestovala ze školy domů,
nějaké mojí milé návštěvě se podařilo zdolat pětitisícovku.

Pojďme spolu do Mekáče

Wicky píše:

Svůj první hamburger jsem jedla asi před dvaceti lety ve španělské  Barceloně. K „pochoutce“, kterou jsem zatím viděla jen v amerických filmech, jsem přistupovala s úctou téměř nábožnou – vždyť se jedná o žvanec, který hýbe světem – takže to musí být dobrota nevídaná.

Kotě

Naše koťátko, co jsme si pořídili koncem srpna, se má čile k světu.

Vyletěli jsme do povětří...

Minulou neděli...

Povětří vlastně ani moc nebylo, takže jsme jenom vyletěli k oblakům. Jednalo se o začátečnickou lekci pro mladé piloty s instruktorem. Za mírný příplatek lze přibrat do zadní části letadla jednoho až dva pasažéry. Pilotem byl tentokrát Tomáš. Silvinka a já jsme sehrály úlohu pasažérů. Manžel se svezl jako pasažér minule, když měla lekci Silvinka. Tenkrát jsem zůstala doma, a dobře jsem udělala. Dostali se prý totiž několikrát do turbulence, a navíc manžel zapomněl dát kartu do fotoaparátu, takže z celého jejich trmácení je jenom videjko z druhého foťáku. Proto se manžel tentokrát do letadýlka nehrnul, a role pasažera se vzdal v můj prospěch. No, prospěch. Že bych tak nutně potřebovala trčet někde mezi nebem a zemí, to teda ne. Ale, co už, nějak to snad přežiju, pokud letadlo nesletí.

Bábovka

V poslední době bylo hned několik pěkných důvodů k oslavám. Například Felix Baumgartner vyskočil ze stratosféry - a nic se mu nestalo, mně skončila ve škole první polovina třetího semestru - a nic se mi nestalo, zatím...

Viděla jsem ucháně

Byli mladí a krásní,

Držíme krok s okolním světem

Tak už i Kanada se může počítat mezi země neomezených možností.

Jak jsme hledali Měsíc

a našli plno dalších věcí:

Vznik sluneční soustavy

v podání Toma:

Jak jsem potkala slona

Wicky píše...

Na výletě do NP Uda Walave jsem stanula tváří v tvář divokému slonovi. Kvůli fotografování chci okamžitě zastavit. Z houštiny vystupuje obrovský slon, houpá se na svých tlustých nohou ze strany na stranu, za tenkými elektrickými dráty, které těmto kolosům brání opustit vyhrazené teritorium. Přitom si mě nedůvěřivě měří a popuzeně mává ušima. Divoký slon! Musím ho vidět zblízka! Popadla jsem foťák a běžím k hnědému obru blíž, pochopitelně v domnění, že je to bezpečné. Jakmile uviděl blížícího se člověka, zdvihl vysoko chobot, začal mohutně troubit a zuřivě dupat. Skvělé! To budou fotky!

Vysvědčení za druhý semestr

Jde to se mnou s kopce...

Něco končí a něco začíná

V pátek byl poslední den školy - poslední semestrová písemka,  uff... a sbohem college na dva týdny. 

Do Trentonu

Aspoň na chvilku...

Vzhledem k tomu, že nemám prázdniny, a z věčného učení už mi jaksepatří šibe, odskočila jsem si aspoň na krátký výletík do přírody.



Sluníčko radostně prosvítalo mezi listím a zvěří všeho druhu se to vůkol jen hemžilo.

Koníček

[youtube http://www.youtube.com/watch?v=LG5MSH-LUUk?feature=player_detailpage&w=640&h=360]

Bathroom Humour

Na pánské toaletě stojí tři muži u pisoáru...

První skončí a jde si umýt ruce.  Na osušení rukou použije papírové utěrky, spotřebuje  jich asi deset - dokud z rukou neutře poslední kapičku vody. Otočí se k ostatním a říká:

Jedeme do ZOO

Naplánovali jsme si na dnes výlet do ZOO v Torontu. Koho to byl původně blbej nápad, to už se asi dnes přesně nezjistí, ale svedlo se to, jako obvykle, na mě. Ráno jsme vypadli z domu až něco po deváté. O půl osmé se jako první probudila Silvinka a vystrnadila mě od počítače. Šla jsem tedy nachystat nějaký ten žvanec, protože zoologické zahrady a podobné podniky mají ceníky pokrmů zcela mimo oblast naší poptávky. Pak se probral manžel, a nakonec, s použitím mírného násilí, i Tomáš. Takže než jsme se vypravili, a než jsme dokopali děti k tomu, aby uznaly, že na tom výletě jsme byli dohodnutí už dávno, a tak se prostě jede, bylo hrůza hodin.

Přišlo mi mejlem...

Den tisíce kanoí

V pátek jsem psala poslední polosemestrový test, a dnes jsme po delší době kolektivně vypadli z domu. Za sportem. Mně už šla z učení a testů (a taky z těch výsledků některých) hlava kolem, a tak se rodinní příslušníci obětovali a vyvlekli mě ven, na čerstvý vzduch. Manžel měl v úmyslu, že se bude vstávat o půl osmé ráno a pojedeme. První bod jakž takž vyšel, ale než se všichni vypravili, než se kanoe usalašila na střeše auta, a než se na záď auta zavěsily bicykly, bylo devět. Cílem našeho výletu byl start akce http://1000canoes.com/

Dotazník

máte šanci mi pomoct :-D

Škola a já...

... jak spolu bojujeme.

Už dost dlouho...

...jsem nic nenapsala.