Plakát
Plakát je rozměrný list papíru vystavovaný na veřejných místech, který s použitím obrazu, textu nebo obojího upoutává, přičemž nabízí umělecké dílo či produkci, zábavu, zboží, názor aj. Plakát je i objektem sběratelství.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Předchůdci plakátu pocházejí z Egypta, Řecka, Říma, texty byly původně tesány nebo ryty do kamenných či měděných desek a vystavovány na veřejných místech. První tištěné plakáty se objevily v Anglii kolem roku 1480 (W. Caxton) a textové plakáty byly běžné už v 17. století, například upoutávaly na představení her Williama Shakespeara. Největší rozmach umožnil až vynález vhodné reprodukční techniky – litografie – Aloisem Senefelderem roku 1798.
Na konci 19. století vynikli svými plakáty Henri de Toulouse-Lautrec nebo Jules Chéret, na přelomu 19. a 20. století ovlivnil umění tvorby plakátu svými díly i český malíř Alfons Mucha, některé secesní plakáty vyšly mezi roky 1895 a 1900 v tištěné sérii Maîtres de l'Affiche (česky: Mistři plakátu).
V meziválečné době vzrostl význam politického plakátu, který za první i druhé světové války sloužil i k mobilizaci k odporu proti nepříteli.
Za nejslavnější období českého plakátu se považují šedesátá léta a filmové plakáty té doby.[1]
Současnost
[editovat | editovat zdroj]Působí na širokou veřejnost, své zájemce si nevybírá (není pro úzkou skupinu), má upoutat pozornost, barevné provedení má být nápadné, výrazné, ale ne křiklavé, text pak stručný a výstižný (co, kde, odkdy – dokdy). Životnost plakátu má být dostatečná, aspoň po dobu trvání akce (tištěná na kvalitní papír, kvalitními barvami – jako první odchází červená barva, další žlutá, zůstává modrá a černá (ne ofsetovými – rychle se promočí) odolnými proti povětrnostním podmínkám (křídové papíry)).
Druhy plakátů
[editovat | editovat zdroj]Formáty vycházejí z normalizovaných forem (řada A, B), mohou být i prodloužené či rozšířené. Od AO, A1 je rastr giganto (= velké tiskové body), patrný pouhým okem, určený k pohledu z dálky (80–90 dpi). Tisková technika se volí podle náročnosti návrhu a podle počtu výtisků. Vyšší náklady ofsetem, nižší sítotiskem a knihtiskem (k dotisku bianco plakátu). Jsou druhy dvoubarevné i plnobarevné (4 barvy = barvotisky) nebo dotiskované – speciální (zlatá, stříbrná). Při delším vystavení a působení povětrnostních podmínek se i lakují (tiskový lak – UV filtr).
- Typografický plakát obsahuje pouze text, bývá tištěn dvěma až třemi barvami, většinou se využívá pro koncerty, kina. Tiskne se pak technologií knihtisku, ofsetu a sítotiskem.
- Grafický plakát je obraz doplněný textem s obrázkem (reprodukcí), text je výstižný a stručný, tiskne se dvěma až šesti barvami, ofsetem, sítotiskem.
- Fotografický – čistá fotografie na fotografickém papíře i s exponovaným textem, vystavuje se pouze v interiérech, slouží spíše jako předloha pro grafický plakát.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Poster na anglické Wikipedii.
- ↑ Český filmový plakát. Reflex [online]. 2015. Čís. 13. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-07.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ČELADÍN, Jindřich. Český filmový plakát 1931-1948: výběr úzkých formátů = Czech film posters 1931-1948: selection of narrow formats. Překlad Lucie Kasíková. Praha: Muzeum hlavního města Prahy, 2017. 171 s. ISBN 978-80-87828-31-1.
- KROUTVOR, Josef. Poselství ulice: z dějin plakátu a proměn doby. Praha: Comet, 1991. 163 s.
- Plakáty [online]. terryhoponozky.cz, 2005 [cit. 2024-11-23]. Dostupné online.
- Seznam exponátů výstavy „Český filmový plakát němé éry“; Český plakát k filmům němé éry: Středočeské muzeum v Roztokách, 21.4.–31.8.1983.. Roztoky u Prahy: Středočeké muzeum, 1983. 7 s. Strojopis.
- SYLVESTROVÁ, Marta. Český filmový plakát 20. století. Brno: Moravská Galerie, 2004. 495 s. ISBN 80-7027-125-6.
- Uááá: československý filmový plakát: Slovácké muzeum v Uherském Hradišti 17.6.–12.9.2010.. Uherské Hradiště: Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, 2010. 7 s. Nad názvem plakátu: Československý filmový plakát 1959–1989 : 17.6.–12.9. 2010, Francouzská kinematografie v československém plakátu : 25.7.–12.9. 2010, V rámci 36. Letní filmové školy v Uherském Hradišti Slovácké muzeum, AČFK a Terryho ponožky.
- HRABAL, Bohumil. Josef Kroutvor: Historie plakátu [online]. desir-cz.org [cit. 2007-04-14]. Dostupné v archivu.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu plakát na Wikimedia Commons
- Plakát v České terminologické databázi knihovnictví a informační vědy (TDKIV)
- Slovníkové heslo plakát ve Wikislovníku
- Propagandistické plakáty různých zemí a režimů Archivováno 18. 10. 2010 na Wayback Machine. (anglicky)
- Archiv plakátů MAK-Austrian Museum of applied arts / contemporary art (anglicky)
- Plakáty Alfonse Muchy ve sbírce Regionálního muzea v Chrudimi