Frederik VII.

Frederik VII. Dánský
	král dánský
	Frederik VII., autor portrétu August Schiøtt
Doba vlády	1848–1863
Tituly	vévoda šlesvicko-holštýnský a sasko-lauenburský
Narození	6. října 1808; Kodaň
Úmrtí	15. listopadu 1863; Glücksburg
Pohřben	Katedrála v Roskilde
Předchůdce	Kristián VIII.
Nástupce	Kristián IX.
Manželky	I. Vilemína Dánská; II. Karolina Mariana Meklenbursko-Střelická; III. Luisa Rasmussenová
Dynastie	Oldenburkové
Otec	Kristián VIII.
Matka	Šarlota Frederika Meklenbursko-Zvěřínská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Frederik VII. (6. října 1808, Kodaň – 15. listopadu 1863, Glücksburg) byl v letech 1848–1863 dánským králem, dále vévodou šlesvickým, holštýnským a lauenburským. Byl synem Kristiána VIII. a jeho manželky, původem meklenburské princezny Šarloty Frederiky. Frederik VII. byl posledním dánským králem z původní linie rodu Oldenburků. Zároveň byl posledním dánským absolutistickým panovníkem.

Vláda

Hned na začátku svého panování, v letech 1848–1850 válčil Frederik VII. s Pruskem a byl poražen. Během jeho vlády došlo v Dánsku ke změně absolutistické formy vlády na konstituční monarchii, poté co byl roku 1849 donucen potvrdit ústavu omezující královskou moc a zavádějící všeobecné volební právo pro muže. Změna státního zřízení byla reakcí na březnovou revoluci ve Šlesvicku a Holštýnsku, kterou se mu však podařilo potlačit. Ještě předtím zrušil pozůstatky roboty a poddanství. Je nazýván dárcem ústavy a jeho pomník stojí dodnes na náměstí před budovou Dánského parlamentu v zámku Christiansborg.

Záliba

Frederikovou nejoblíbenější činností bylo bádání nad dějinami, zvláště pak pravěkem své vlasti. Byl předsedou Královské nordické pravěké společnosti v Kodani, v jejíchž spisech zveřejňoval řadu pojednání.

Velká část jeho sbírek byla zničena v roce 1859 při požáru jeho oblíbeného zámku Frederiksborgu na ostrově Sjællandu. Co ze sbírek zůstalo, přišlo po Frederikově smrti do Muzea nordického pravěku v Kodani.

Manželství

Král Frederik VII. byl celkem třikrát ženat:

1. listopadu 1828 se v kapli paláce Christiansborg v Kodani oženil se svou sestřenicí 2. stupně, dánskou princeznou Vilemínou, dcerou krále Frederika VI. Tímto sňatkem se spojily dvě linie dánské královské rodiny, mezi nimiž byly od roku 1814 chladné vztahy. Manželství bylo i veřejností oslavováno a vítáno s nadšením, jež trvalo měsíce a odrazilo se v řadě pověstí, vyprávění a oslav. Svazek se však záhy ukázal být nešťastným. Zejména Frederikův nevázaný způsob života, nevěry a alkoholismus měly vést k tomu, že pár se v roce 1834 rozešel a 4. září 1834 byl rozveden. Manželství zůstalo bezdětné; lze se domnívat, že podstatnou roli při rozpadu svazku hrála spíše tato skutečnost.

10. července 1841 se v Neustrelitz oženil s Karolinou Marianou, dcerou meklenbursko-střelického velkovévody Jiřího a jeho manželky Marie Hesensko-Kasselské. Po pěti letech, když ani z tohoto manželství nevzešel žádný potomek, nechal se Frederik rozvést i s Karolinou Marianou, jež se pak vrátila ke svým rodičům.

7. srpna 1850 uzavřel morganatický sňatek s baletkou Luisou Christinou Rasmussenovou (po sňatku jmenovanou hraběnkou von Danner), s níž pak žil až do své smrti na zámku Jægerspris na ostrově Sjællandu. I toto manželství zůstalo bezdětné.

Otázka následnictví

Frederik VII. byl třikrát ženat, ani z jednoho manželství však nevzešel žádný potomek. Když 15. listopadu roku 1863 ve svých 55 letech zemřel, vymřela jeho osobou dynastie Oldenburgů po meči a vyvstala otázka následnictví dánského trůnu. Frederik VII. problém nástupnictví vyřešil již za svého života a podle zásad agnatické primogenitury ustavil následníkem Kristiána, vévodu Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburského. Jeho nároky na dánský trůn se odvíjely ze dvou stran: jednak pocházel z vedlejší větve oldenburské dynastie (z dynastie Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg) a byl prapravnukem krále Frederika V., jednak byl manželem Luisy Hesensko-Kasselské, dcery Luisy Šarloty Dánské, mladší sestry Kristiána VIII. Ta byla sice nejbližší pretendentkou dánského trůnu, jako žena však na něj nastoupit nemohla; podle ustanovení Salického práva byla jako dcera vyloučena z následnictví trůnu, mohla však dědické právo přenést na své potomky. Proto se již 18. července roku 1851 v Kodani za přítomnosti svého bratra Frederika Ferdinanda a ministrů zahraničí a spravedlnosti slavnostně vzdala všech svých nároků na dánský trůn ve prospěch své dcery Luisy, jež se jich obratem vzdala ve prospěch svého manžela Kristiána, vévody Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburského; ten pak po smrti Frederika VII. nastoupil na dánský trůn jako král Kristián IX.

Frederik VII. zemřel nečekaně ve svých 55 letech 15. listopadu roku 1863 ve šlesvickém zámku Glücksburg. Byl pochován v katedrále v Roskilde, místě posledního odpočinku dánských králů.

Vývod z předků

Kristián VI.

Frederik V.

Žofie Magdalena Braniborská

Frederik Dánský

Ferdinand Albrecht II. Brunšvicko-Wolfenbüttelský

Juliana Marie Brunšvická

Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská

Kristián VIII.

Kristián Ludvík II. Meklenbursko-Zvěřínský

Ludvík Meklenbursko-Zvěřínský

Gustava Karolina Meklenbursko-Střelická

Žofie Frederika Meklenbursko-Zvěřínská

František Josias Sasko-Kobursko-Saalfeldský

Šarlota Žofie Sasko-Kobursko-Saalfeldská

Anna Žofie Schwarzbursko-Rudolstadtská

'Frederik VII.'

Kristián Ludvík II. Meklenbursko-Zvěřínský

Ludvík Meklenbursko-Zvěřínský

Gustava Karolina Meklenbursko-Střelická

Fridrich František I. Meklenbursko-Zvěřínský

František Josias Sasko-Kobursko-Saalfeldský

Šarlota Žofie Sasko-Kobursko-Saalfeldská

Anna Žofie Schwarzbursko-Rudolstadtská

Šarlota Frederika Meklenbursko-Zvěřínská

Fridrich II. Sasko-Gothajsko-Altenburský

Jan August Sasko-Gothajsko-Altenburský

Magdalena Augusta Anhaltsko-Zerbstská

Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská

Jindřich I. z Reuss-Schleizu

Luisa z Reuss-Schleizu

Juliana Dorotea Luisa z Löwenstein-Wertheim-Virneburgu

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Předchůdce:
Kristián VIII.

Dánský král
1848–1863

Nástupce:
Kristián IX.

Předchůdce:
Kristián VIII.

Král Wendů a Gothů
1848–1863

Nástupce:
Kristián IX.

Předchůdce:
Kristián VIII.

Šlesvicko-holštýnský vévoda
(spory o titul)
1848–1863
(nárokovatel) Kristián August II. Augustenburský (1848–1852)

Nástupce:
Kristián IX.
(nárokovatel) Frederik VIII.

Předchůdce:
Kristián VIII.

Sasko-lauenburský vévoda
Fridrich II.
1848–1863

Nástupce:
Kristián IX.

Dánští králové

Vikinští králové (c. 934–1047)	Gorm Starý • Harald I.¹ • Sven I.^1,³ • Harald II. • Knut II. Veliký^1,³ • Knut III.³ • Magnus I.¹

Estridsenové (1047–1157)	Sven II. • Harald III. • Knut IV. • Olaf I. • Erik I. • Niels • Erik II. • Erik III. • Sven III.

Valdemarové (1157–1375)	Valdemar I. • Knut VI. • Valdemar II. • Erik IV. • Abel • Kryštof I. • Erik VI. • Kryštof II. • Valdemar III. • Valdemar IV.

Folkungové (1376–1387)	Olaf II.¹

Valdemarové (1387–1412)	Markéta I.^1,²

Greifenové (1412–1439)	Erik VII.^1,²

Wittelsbachové (1440–1448)	Kryštof III. Bavorský^1,²

Oldenburkové (1448–1863)	Kristián I.^1,² • Jan I.^1,² • Kristián II.^1,² • Frederik I.^1,² • Kristián III.¹ • Frederik II.¹ • Kristián IV.¹ • Frederik III.¹ • Kristián V.¹ • Frederik IV.¹ • Kristián VI.¹ • Kristián VII.¹ • Kristián VIII.¹ • Frederik VII.

Glücksburkové (od 1863)	Kristián IX. • Frederik VIII. • Kristián X.⁴ • Frederik IX. • Markéta II. • Frederik X.

1 také král norský, 2 také král švédský, 3 také král anglický, 4 také král islandský

Dánští princové

Generace jsou počítány od implementace dědičné monarchie Frederikem III. v roce 1660.

1. generace	Král Kristián V.¹ Princ Jiří, vévoda z Cumberlandu¹

2. generace	Král Frederik IV.¹ Princ Kristián¹ Princ Karel¹ Princ Vilém¹ Princ Vilém, vévoda z Gloucesteru¹

3. generace	Král Kristián VI.¹

4. generace	Král Frederik V.¹

5. generace	Král Kristián VII.¹ Dědičný princ Frederik¹

6. generace	Král Frederik VI.¹ Král Kristián VIII.¹ Dědičný princ Ferdinand¹

7. generace	Král Frederik VII.¹ Král Kristián IX.⁵

8. generace	Král Frederik VIII.⁵ Král Jiří I. Řecký⁵ Princ Valdemar

9. generace	Král Kristián X. Král Haakon VII. Norský Princ Harald Princ Gustav Král Konstantin I. Řecký² Princ Jiří² Princ Mikuláš² Princ Ondřej² Princ Kryštof² Princ Aage Princ Axel Princ Erik Princ Viggo

10. generace	Král Frederik IX.³ Dědičný princ Knut³ Král Olaf V. Norský¹ Princ Gorm Princ Oluf Král Jiří II. Řecký² Král Alexandr I. Řecký² Král Pavel I. Řecký² Princ Petr² Princ Filip, vévoda z Edinburghu² ⁴ Princ Michael² Princ Jiří Valdemar Princ Flemming Valdemar

11. generace	Princ Henrik⁵ Princ Ingolf³ Princ Kristián³ Král Konstantin II. Řecký²

12. generace	Král Frederik X. Princ Joachim Korunní princ Pavel Řecký² Princ Nikolaos² Princ Filippos²

13. generace	Korunní princ Kristián Princ Vincent Princ Nikolai Princ Felix Princ Henrik Princ Konstantin-Alexios² Princ Achileas-Andreas² Princ Odysseas-Kimon² Princ Aristides-Stavros²

¹ také norský princ ² také řecký princ ³ také islandský princ ⁴ také britský princ ⁵ titul dánského prince udělen princové, kteří přišli o titul, jsou zobrazeni kurzívou