Finanční správa České republiky
| Finanční správa | |
|---|---|
| Předchůdce | Finanční ředitelství |
| Vznik | 1. ledna 2013 |
| Oficiální web | www |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Finanční správa je správní orgán České republiky určený ke správě daní. Zastupuje ho Generální finanční ředitelství jako přímo řízená organizace Ministerstva financí.[1][2]
Organizace finanční správy
[editovat | editovat zdroj]Finanční správu ČR tvoří tyto úřady:
- Generální finanční ředitelství – se sídlem v Praze
- Odvolací finanční ředitelství – se sídlem v Brně
- Finanční úřady – v jednotlivých krajích a jeden specializovaný se sídlem v Praze
Pouze Generální finanční ředitelství je účetní jednotkou. Je financováno z rozpočtové kapitoly Ministerstva financí, kterému je podřízeno. Odvolací finanční ředitelství a finanční úřady nejsou účetními jednotkami a pro účely hospodaření a účetnictví mají postavení organizačních jednotek Generálního finančního ředitelství. Totéž platí pro Specializovaný finanční úřad.
- Generální ředitelé
- Jan Knížek (září 2005[3] – 30. dubna 2014[4])
- Jiří Žežulka (zástupce ředitele pověřený vedením GFŘ)[5]
- Martin Janeček (27. října 2014[4] – prosinec 2018)
- Tatjana Richterová (28. prosince 2018[6] – 28. března 2022)
- Jan Ronovský (zástupce ředitelky pověřený vedením GFŘ)[7]
- Simona Hornochová (od 1. března 2023)[8]
Legislativa
[editovat | editovat zdroj]Původní finanční ředitelství a jim podřízené finanční úřady byly zřízeny v roce 1991 na základě zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech. Pojem Finanční správa byl zaveden v prosinci 2011 zákonem č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky.
Od roku 2013 na základě zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, je Ministerstvu financí podřízeno Generální finanční ředitelství se sídlem v Praze, jemu je podřízeno Odvolací finanční ředitelství se sídlem v Brně a jemu jsou zase podřízeny jednotlivé finanční úřady, organizované podle samosprávných krajů.
Zpřísnění přístupu finanční správy k podnikatelům od nástupu Andreje Babiše na post ministra financí
[editovat | editovat zdroj]Po nástupu Andreje Babiše do funkce ministra financí začala finanční správa zpřísňovat postupy vůči podnikatelům, zpřísnily se i zákony. Změnu přístupu odráží i slova šéfa finanční správy Martina Janečka, který de facto prohlásil, že každá firma je podezřelá.[9] Zpřísnění začalo nenápadně přijetím zákona o tom, že každý kdo má zpřístupněnou datovou schránku, musí povinně podávat daňové přiznání elektronicky.[9] Později byla zrušena možnost vyřešit tuto povinnost pomoci tzv. e-tiskopisu.[9] Za nedodržení elektronické formy podání je automaticky udělována pokuta ve výši 2000 Kč.[9] V roce 2015 pokutu dostaly stovky podnikatelů, v roce 2016 pokutu dostalo 13 tisíc firem, z toho 8330 pokut bylo uděleno v souvislosti s daňovým přiznáním k dani z fyzických osob.[9] Celkově tak měly úřady finanční správy obdržet na pokutách přes 6 milionů korun.
V roce 2016 začala povinnost podávat kontrolní hlášení a podnikatelé mohli dostat pokutu až 30 tisíc Kč i v případě, že kontrolní hlášení podali včas a správně.[9][10] Přestože část zákona o kontrolních hlášeních byla Ústavním soudem uznána za protiústavní, Ministerstvo financí změnilo zákon až po další kritice.[9] Podle nové úpravy lze pokuty promíjet, ale finanční správa nastavila pro prominutí tak přísné podmínky, že prominutí nemohl skoro nikdo využít.[9] Teprve po další kritice byla metodika odpouštění pokut zmírněna.[9] Od změny do 6. dubna finanční správa odpustila 142 pokut v celkové výši téměř 3,9 milionu korun, zatímco do změny metodiky byly odpuštěny pouze 4 pokuty.[9] V roce 2016 bylo v souvislosti s kontrolním hlášením uděleno přes 2000 pokut. 1611 pokut ve celkové výši 80,5 milionu Kč bylo uděleno za nedodání kontrolního hlášení ani v náhradní lhůtě, 208 pokut v celkové výši 2,18 milionu korun bylo uděleno za podání kontrolního hlášení v náhradní lhůtě a 208 pokut ve celkové výši 6,18 milionů korun bylo uděleno za nepodání kontrolních hlášení na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů v podaném kontrolním hlášení.[9]
Další komplikace začaly finanční úřady způsobovat podnikatelům při registraci k DPH, kdy začaly požadovat nesmyslné dokumenty a smlouvy, které často ani podnikatel mít nemůže.[9][10] Navíc začala ve velkém využívat některé již dříve přijaté instituty, např. institut nespolehlivého plátce.[9] Na konci roku 2014 bylo v registru plátců DPH jen 115 nespolehlivých plátců, na konci roku 2015 jich bylo již 3529 a k dubnu 2017 téměř 9000. Od roku 2010, kdy bylo vydáno 100 zajišťovacích příkazů, jejich počet vzrostl na 1561 vydaných v roce 2016.[9]
Přestože Ministerstvo financí a finanční správa nezvládly metodickou stránku EET a i 5 měsíců po jejím spuštění se stále objevovaly nové zpřesňující metodiky a finanční správa si nevěděla rady např. s Airbnb, Janeček v médiích zmínil, že finanční správa přitvrdí v kontrolách a zvýší výši pokut.[9] Za první měsíc fungování EET finanční správa udělila 26 pokut a bylo zahájeno necelých 1000 správních řízení, v dubnu 2017 již finanční správa evidovala 105 pokut v celkové výši 655 500 Kč a ke správnímu řízení předala 1866 případů.[9] Došlo i ke zvýšení výše pokuty, na začátku března 2017 byla její výše 4758 Kč, v dubnu 2017 byla její výše již 6244 Kč.[9] Pokutu dostali i někteří podnikatelé, kteří nic nespáchali, kvůli pochybení kontrolorů.[9]
Prohrané soudní spory
[editovat | editovat zdroj]V roce 2015 finanční úřad oznámil podnikateli Jaromíru Kryštofovi, že vydal zajišťovací příkazy na jeho majetek, dokud nezaplatí téměř 90 milionů na DPH, která by mu do budoucna mohla vzniknout a na jejíž zaplacení by v budoucnu nemusel mít peníze, a to i přesto, že od roku 1996, od kterého jeho působila na trhu, neměla nikdy problémy s finančním úřadem a nejednalo se o nedoplatek nebo prokázaný prohřešek.[9][11] Tyto zajišťovací příkazy firmu ochromily a Nejvyšší správní soud v březnu 2017 zajišťovací příkazy zrušil jako neopodstatněné.[9][11] Firma ovšem mezitím zkrachovala a skončila v úpadku.[9][11] Podle soudce a pozdějšího předsedy Nejvyššího správního soudu Karla Šimky se nejednalo o jediný takový případ.[9][11]
Finanční správa uvalila zajišťovací příkazy na firmu FAU, majitele skladu pohonných hmot. S firmou byla zahájena exekuce, která firmu položila. Firma FAU podala trestní oznámení a Krajský soud v Ostravě označil postup finanční správy za nezákonný.[12] Odvolací finanční ředitelství podalo kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, kterou Nejvyšší správní soud zamítl.[12] Firma FAU tak získala možnost požadovat po státu náhradu škody, v okamžiku zahájení exekuce měla firma hodnotu přesahující miliardu korun.[12]
V případě firmy VHS-ROPA plus na konci roku 2017 Finanční správa dokonce pokračovala v exekuci i po pravomocném rozhodnutí soudu a jelikož kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu nemá odkladný účinek, učinila tak v rozporu se zákonem.[13]
Podle serveru podnikatel.cz Finanční správa prohrála ke konci roku 2017 celkem 23 soudních sporů a vedla více než sto dalších případů.[14] Z již přezkoumaných sporů v roce 2016 ve výši 3,3 mld. Kč daly soudy za pravdu podnikatelům ze 49 % z této částky.[15]
Na konci roku 2018 kvůli mnoha dalším prohraným soudním sporům (např. firmy Wassa, Lija) o zajišťovací příkazy[16] skončil šéf Finanční správy Martin Janeček, jak již v říjnu avizovala média.[17] Podobně firma Tabák Plus 29 na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu požadovala v listopadu 2018 po státu odškodné ve výši přes 150 miliónů korun.[18]
Reakce Finanční správy na prohrané soudní spory
[editovat | editovat zdroj]V polovině ledna 2019 Finanční správa oznámila, že kvůli prohraným soudním sporům začala Finanční správa vypracovávat novou metodiku, jak vydávat zajišťovací příkazy.[19]
Neuznávání odpočtů
[editovat | editovat zdroj]Na začátku roku 2019 finanční správa přiznala, že její úředníci byly motivování finančními odměnami, pokud firmám neuznají odpočet na výzkum a vývoj a firmě doměří daň.[20] Podle Hospodářských novin tehejší generální ředitelka Tatjana Richterová potvrdila, že šéf úřadu mohl před daňovou kontrolou určit výši cílové odměny a výši doměřované daně, nutné k tomu, aby zaměstnanec finančního úřadu cílovou odměnu získal.[20] Za roky 2016 až 2018 byly takto vyplaceny odměny v celkové výši okolo 200 tisíc korun.[20] Přestože tuto praxi finanční správa přiznala, ministryně financí Alena Schillerová stále tvrdila, že něco takového se neděje.[20]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ MF ČR: Finanční správa ČR Archivováno 3. 4. 2022 na Wayback Machine.
- ↑ Struktura zveřejňovaných informací dle vyhlášky č. 515/2020 Sb.
- ↑ Ministerstvo financí České republiky: Změna na pozici šéfa Ústředního finančního a daňového ředitelství. 19. 8. 2005
- ↑ a b Usnesení vlády České republiky ze dne 27. října 2014 č. 883 o jmenování generálního ředitele Generálního finančního ředitelství
- ↑ Šéfem Generálního finančního ředitelství je Martin Janeček. Odborník na DPH. iHNed.cz. 27. 10. 2014
- ↑ Janečka v čele Finanční správy nahradí Tatjana Richterová. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2023-02-03]. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo financí vypsalo výběrové řízení na šéfa Finanční správy | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2023-02-03]. Dostupné online.
- ↑ Novou šéfkou Finanční správy bude od března Simona Hornochová. iDNES.cz [online]. [cit. 2023-02-23]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v MORÁVEK, Daniel. Co podnikatel, to zloděj. Smutné představy vedení ministerstva a finanční správy. podnikatel.cz [online]. 27. 4. 2017 [cit. 29.5.2017]. Dostupné online. ISSN 1802-8012.
- ↑ a b KNÍŽKOVÁ, Jana. Sobotka připouští, že berňák likviduje poctivé podnikatele. podnikatel.cz [online]. 17. 5. 2017 [cit. 29.5.2017]. Dostupné online. ISSN 1802-8012.
- ↑ a b c d Reportéři ČT 24. 4. 2017, reportáž Hon na bílé koně, ČT1, Česká televize
- ↑ a b c HOVORKA, Michael. Daňoví poplatníci zřejmě zaplatí kvůli zajišťovákům miliardu korun. Podnikatel.cz [online]. 1. 12. 2017. Dostupné online. ISSN 1802-8012.
- ↑ Finanční správa prohrála soud, přesto nezákonně pokračovala v exekuci firmy. forum24.cz. Dostupné online [cit. 2017-12-13].
- ↑ MORÁVEK, Daniel. Finanční správa nerespektuje u zajišťováků judikaturu soudů, říká daňový expert - Podnikatel.cz. Podnikatel.cz. Dostupné online [cit. 2017-12-13].
- ↑ MORÁVEK, Daniel. Finanční správa pohořela u soudů s DPH, u poloviny peněz vyhráli podnikatelé - Podnikatel.cz. Podnikatel.cz. Dostupné online [cit. 2018-02-17].
- ↑ VAVERKOVÁ, Karolína. Soud zrušil další zajišťovací příkazy. Paralyzovaná firma přišla o dotace. echo24.cz. 2018-10-19. Dostupné online [cit. 2018-10-19].
- ↑ ECHO24. Šéf Finanční správy Janeček zřejmě končí, dojel na svatby a zajišťovací příkazy. echo24.cz. 2018-10-18. Dostupné online [cit. 2018-10-19].
- ↑ Soudy upozornily na zásadní chyby finanční správy. Zlikvidovaná firma chce po státu 150 milionů. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2018-11-10]. Dostupné online.
- ↑ STONIŠ, Marek. Finanční správa „mění metodiku“ aneb Genocida soukromého podnikání. Reflex [online]. 31. ledna 2019 • 06:50. Dostupné online.
- ↑ a b c d MORÁVEK, Daniel. Finanční správa přiznala barvu, za Janečka vyplácela odměny za neuznání odpočtů. podnikatel.cz [online]. 5. 2. 2019. Dostupné online. ISSN 1802-8012.