Akademie výtvarných umění ve Vídni

Akademie výtvarných umění ve Vídni
	Akademie der bildenden Künste Wien
	Logo
Rok založení	1692
Typ školy	veřejná
Vedení
Rektor	Johan Frederik Hartle
Počty akademiků
Studentů celkem	1 613 (2022) a 1 494 (2017)
Další informace
Sídlo	Vídeň
Adresa	Vídeň, 1010, Rakousko
Zeměpisné souřadnice	48°12′5″ s. š., 16°21′55″ v. d.
Členství	ORCID a Austrian Academic Library Consortium
	http://www.akbild.ac.at/
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Akademie výtvarných umění ve Vídni (německy Akademie der bildenden Künste Wien) je rakouská veřejná vysoká škola uměleckého zaměření a nejstarší umělecká akademie ve střední Evropě.^[1]

Historie

Akademii založil dvorní malíř Peter Strudel roku 1692 jako soukromou školu, vybudovanou po vzoru římské Akademie svatého Lukáše a pařížské Královské akademie malířství a sochařství (Académie royale de peinture et de sculpture). Císař Josef I. školu podpořil a roku 1704 ji proměnil v císařský ústav. Přesto se po Strudelově smrti v roce 1714 činnost Akademie zastavila.

Teprve roku 1725 byla za podpory císaře Karla VI. znovu založena jako C. a k. dvorní akademie malířství, sochařství a stavebních umění, která se roku 1731 přestěhovala do Schönbrunnenského domu v ulici Tuchlauben. Po roce 1740 se Akademie opět dostala do nesnází. Teprve roku 1751 ji oživil vrchní stavební ředitel, hrabě Adam Filip Losy z Losinthalu, který ustavil císařského dvorního malíře Martina Meytense prvním rekorem a založil ryteckou a medailérskou třídu, kterou vedl Anton Mathias Domanek. Mezi další rektory v padesátých letech 18. století patřili Michelangelo Unterberger a Paul Troger.

V roce 1758, za vlády Václava Kounice byla zřízena c. a k. Kreslířská akademie. V roce 1772 byly všechny umělecké školy ve Vídni spojeny do Sjednocené akademie výtvarných umění, která se o sto let později stala vysokou školou. jejím působištěm byl dvůr svaté Anny, kde se konaly také každoroční výstavy žáků i absolventů akademie.

Roku 1871 byly schváleny plány výstavby nové školní budovy v novorenesančním stylu a roku 1877 se konalo její slavnostní otevření za přítomnosti císaře Františka Josefa I. V budově je v současnosti umístěna veřejnosti přístupná obrazová galerie zahrnující díla Rubense, Rembrandta a van Dycka a dalších.

Od školního roku 1920/1921 byly na Akademii poprvé přijaty ženy.^[1]

Od roku 1998 má škola status univerzity, ale ponechala si své původní jméno a tak je v současnosti jedinou rakouskou univerzitou, která nemá slovo univerzita v názvu. Roku 1999 bylo zrušeno tradiční rozdělení na mistrovské školy (ateliéry) jednotlivých profesorů a nahrazeno dělením na ústavy:

Institut pro umění a architekturu (6 profesorů)
Institut pro výtvarná umění (8 profesorů malířství, grafiky a mediálního umění, 3 profesoři sochařství)
Institut pro vědu a technologie v umění (restaurování a konzervace)
Institut pro umělecké učitelství
Institut pro vědy o umění a kultuře (dějiny umění, filosofie, kulturologie, filosofie kultury atd.)

V roce 2012 studovalo na akademii 1318 studentů, z toho asi třetina ze zahraničí.

Významní studenti a učitelé

Jména pedagogů a absolventů školy zahrnují mnoho významných umělců své doby, nejen ze zemí Rakouské monarchie. Do otevření Akademie výtvarných umění v Praze roku 1799 byla spolu s akademií v Mnichově, založenou roku 1770, jednou z mála možností ke získání vzdělání pro české nebo v českých zemích narozené umělce a architekty.

Martin van Meytens (1695–1770)
Paul Troger (1698–1762)
Johann Georg Platzer (1704–1761)
Karel Josef Adolf (1715–1771)
Franz Anton Maulbertsch (1724–1796)
Josef Kramolín (1730–1802)
Franz Xaver Messerschmidt (1736–1783)
Jan Václav Prchal (1744–1811)
Karel Postl (1769–1818)
Ferdinand Georg Waldmüller (1793–1865)
Julius Schnorr von Carolsfeld (1794–1872)
Josef Kriehuber (1800–1876)
Eduard Gurk (1801–1841)
Josef Kranner (1801–1871)
Friedrich von Amerling (1803–1887)
Rudolf von Alt (1812–1905)
Václav Anderle (1814–1849)
Vincenz Pilz (1816–1896)
Eduard von Engerth (1818–1897)
Jan Nowopacký (1821–1908)
Antonín Viktor Barvitius (1823–1901)
Adolf Dauthage (1825–1883)
Friedrich Friedländer (1825–1901)
Friedrich von Schmidt (1825–1891)
Anselm Feuerbach (1829–1880)
Josef Hlávka (1831–1908)
Josef Zítek (1832–1909)
Josef Mocker (1835–1899)
Friedrich Kriehuber (1836–1871)
Leopold Ferber (1838–1912)
Gottfried Lindauer (1839–1926)
Imre Steindl (1839–1902)
Gabriel Max (1840–1915)
Josef Schulz (1840–1917)
Otto Wagner (1841–1918)
Antonín Hlaváček (malíř) (1842–1926)
Wilhelm Stiassny (1842–1910)
Josef Langl (1843–1916)
Mihály Munkácsy (1844–1900)
Jan Pinkava (malíř) (1846–1923)
Karel Liebscher (1851–1906)
Vojtěch Hynais (1854–1925)
Julius Schmid (1854–1935)
Ludvík Lábler (1855–1930)
August Kirstein (1856–1939)
Rudolf Otto von Ottenfeld (1856–1913)
Václav Jansa (1859–1913)
Prokop Šupich (1870–1947)
Hans Bitterlich (1860–1949)
Anton Ažbe (1862–1905)
Leopold Stolba (1863–1929)
Věnceslav Černý (1865–1936)
Ernst Gotthilf (1865–1950)
Karl Troll (1865–1954)
Franz von Bayros (1866–1924)
Friedrich Kick (1867–1945)
Joseph Maria Olbrich (1867–1908)
Peter Behrens (1868–1940)
Josef Kvasnička (sochař) (1868–1932)
Koloman Moser (1868–1918)
Kamil Hilbert (1869–1933)
Josef Hoffmann (1870–1956)
Ferdinand Schmutzer (1870–1928)
Jan Kotěra (1871–1923)
František Kupka (1871–1957)
Anton Hanak (1875–1934)
István Medgyaszay (1877–1959)
Ladislav Skřivánek (1877–1957)
Heinrich Karl Scholz (1880–1937)
Otakar Španiel (1881–1955)
Rudolf Weiser (1885–1968)
Oskar Brázda (1887–1977)
Frederick John Kiesler (1890–1965)
Egon Schiele (1890–1918)
Ludwig Blum (1891–1974)
Jindřich Kumpošt (1891–1968)
Alois Schneiderka (1896–1958)
Mária Medvecká (1914–1987)
Jozef Šturdík (1920–1992)
Jaroslav Lukavský (1924–1984)
Alfred Hrdlicka (1928–2009)
Friedensreich Hundertwasser (1928–2000)
Hans Hollein (1934–2014)
Gerhard Gleich (* 1941)
Gottfried Helnwein (* 1948)
Diedrich Diederichsen (* 1957)
Peter Gric (* 1968)
Eva Jiřička (* 1979)

Akademie v letech 1907 a 1908 dvakrát odmítla přijmout ke studiu malířství Adolfa Hitlera (1889–1945).

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Academy of Fine Arts Vienna na anglické Wikipedii.

↑ ^a ^b A Chronological History of the Vienna Academy of Fine Arts. www.akbild.ac.at [online]. [cit. 2017-06-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-10-02. (anglicky)

Literatura

Ottův slovník naučný, heslo Akademie umělecké. Sv. 1, str. 595.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Akademie výtvarných umění ve Vídni na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[:0-1] A Chronological History of the Vienna Academy of Fine Arts. www.akbild.ac.at [online]. [cit. 2017-06-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-10-02. (anglicky)

[1]