Přeskočit na obsah

Čestmír Amort

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
doc. PhDr. Čestmír Amort, DrSc.
Narození21. března 1922
Nový Knín
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí26. července 2013 (ve věku 91 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Povoláníhistorik
ZaměstnavateléČeskoslovenská akademie věd
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čestmír Amort (21. března 1922, Nový Knín – 26. července 2013, Praha)[1][2] byl český historik. Byl pracovníkem Československé akademie věd a katedry historie na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Ve svém výzkumu se věnoval zejména československo-sovětským vztahům, druhé světové válce a dějinám Bulharska. Jeho dílo se v 60. letech 20. století stalo terčem kritiky z neprofesionality.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval dějiny a obecnou archeologii na Filosofické fakultě Karlovy univerzity a po válce byzantské a bulharské dějiny na univerzitě v Sofii.[3] Zapojil se do protifašistického odboje, za což byl vyznamenán Československým válečným křížem 1939 (v roce 1946, jako jeden z „představitelů revolučního hnutí mládeže z dob okupace“),[4] Řádem Slovenského národního povstání ad.[5]

Po druhé světové válce se profiloval jako přední a komunistickým režimem protežovaný odborník na protifašistický odboj. Udržoval kontakty se sovětským velvyslanectvím a vyzdvihoval své kontakty se sovětskou tajnou službou KGB.[6] Působil v Ústavu dějin socialistických zemí Československé akademie věd[5] a na FF UK v Praze.[3] Byl blízkým spolupracovníkem předního režimního historika Václava Krále.

Jeho metody práce se v roce 1962 staly terčem kritiky mladých historiků kolem Karla Bartoška a Jana Křena, kteří poukázali na problematickou úroveň práce s informacemi v publikaci Partyzáni na Podbrdsku.[7][8] Amort v ní vycházel z partyzánských kronik, do kterých však sám vpisoval vlastní texty, kterými dokládal obsah svých publikací.[6][9] Výsledkem sporu bylo v roce 1964 Amortovo vyloučení z Výboru pro dějiny protifašistického odboje.[6]

Dílo (výběr)

[editovat | editovat zdroj]
  • Tajemství vyzvědače A-54 : z neznámých aktů druhého oddělení (1965)
  • Heydrichiáda (1965)
  • Kutuzov a Napoleon na Moravě (1971)
  • Dějiny Bulharska (1980)

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Čestmír Alois Jiří Amort v Lexikonu historiků a historiček 2022. [cit. 2024-05-20]
  2. ↑ Profil v databázi Národních autorit ČR. [cit. 23. 1. 2021]
  3. ↑ a b Amort, Čestmír, 1922–2013. ipac.svkkl.cz [online]. Středočeská vědecká knihovna v Kladně [cit. 2023-05-14]. Dostupné online. 
  4. ↑ Denní kronika. Národní obroda. 1946-03-20, roč. II, čís. 67, s. 3. 
  5. ↑ a b TRANTINA, Václav. Velký slovník osobností vědy a kultury příbramského regionu. Příbram: Knihovna Jana Drdy, 2001. ISBN 80-86240-44-4. Kapitola Amort Čestmír, s. 9–10. 
  6. ↑ a b c PEŠEK, Jiří. Jan Křen. Sedm desetiletí na cestách soudobých dějin. Český časopis historický. 2021, roč. 119, čís. 2, s. 271–327. 
  7. ↑ PEŠEK, Jiří. Podvod jako vážný problém světové vědy i aktuální české historiografie. Český časopis historický. 2014, roč. 112, čís. 3, s. 497–511. 
  8. ↑ BARTOŠEK, K; BENČÍK, A; DOLEŽAL, J, a kol. Kudy vede a nevede historikova cesta (K metodě práce soudruha Č. Amorta). Nová mysl. 1962, čís. 16, s. 871–878. 
  9. ↑ https://blog.aktualne.cz/blogy/radkin-honzak.php?itemid=36582

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Čestmír_Amort&oldid=24473871“