Zlatica

Zlatica ; Златица
	; znak
Poloha
Souřadnice	42°42′48″ s. š., 24°8′21″ v. d.
Nadmořská výška	680 m n. m.
Časové pásmo	UTC+02:00 (standardní čas); UTC+03:00 (letní čas)
Stát	Bulharsko
Oblast	Sofijská
Obština	Zlatica
	Zlatica
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	67,5 km²
Počet obyvatel	5 198 (2018)
Hustota zalidnění	77 obyv./km²
Etnické složení	Bulhaři
Náboženské složení	pravoslaví
Správa
PSČ	2080
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zlatica (bulharsky Златица) je město ležící ve středním Bulharsku, uprostřed Zlaticko-pirdopské kotliny. Je správním střediskem stejnojmenné obštiny a má zhruba 5 tisíc obyvatel.

Historie

Datum založení města není známo, ale prokazatelně existovalo v římské době, kdy ho obývali vojáci chránící blízké zlaté doly, a neslo pravděpodobně jméno Ulpia Aurea.^{[p 1]} Název Zlatica je doložen poprvé ve 13. století za panování Konstantina Asena. Ve středověku bylo město významným střediskem, pod jehož správu spadalo několik pevností ve Sredné goře a na Staré planině. Z tohoto důvodu se zdejší kraj dostal do osmanské poroby teprve 30 let po pádu tehdejšího hlavního města Velikého Trnova. V roce 1443 se u města odehrála bitva, ve které osmanská vojska Kasima Paši zabránila spojené armádě Vladislava III. a Jana Hunyadiho v dalším postupu na jih.

V 18. století se Zlatica stala klíčovým dodavatelem skopového masa a vlny v tehdejším Turecku. Díky rozkvětu města zde byla v roce 1777 postavena hodinová věž a počátkem 19. století zde byla zřízena církevní škola. Po osvobození Bulharska v rusko-turecké válce se stala správním střediskem blízkého okolí, ale po zdejších bouřlivých demonstracích proti vládě Stefana Stambolova v roce 1888 byly správní orgány přemístěny do blízkého Pirdopu.

Obyvatelstvo

Ve městě žije 5 198 stálých obyvatel a je zde trvale hlášeno 4 461 obyvatel.^[1] Podle sčítání 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:^[2]^{[p 2]}

Bulhaři: 4 635 (95.8 %)
Romové: 141 (2.9 %)
Turci: 27 (0.6 %)
ostatní: 36 (0.7 %)

Partnerská města

Magadan, Rusko (2012)

Odkazy

Poznámky

↑ Ve středním Bulharsku je více míst, první část jejichž názvu zní Ulpia, jako například Ulpia Serdica - dnešní Sofie. Historicky prokázanému názvu Ulpia Aurea není jednoznačně přiřazeno žádné místo. Spojení se Zlaticou se dovozuje přes zlato v obou názvech, ale přicházejí v úvahu i jiná blízká sídla jako Anton, Čavdar, Čelopeč a Pirdop.
↑ Jsou uvedeni pouze ti, kdo národnost deklarovali.

Reference

↑ ^a ^b Тримесечни таблици на населението по постоянен и настоящ адрес (по общини и населени места) [online]. Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2018-12-15 [cit. 2018-12-25]. Dostupné online. (bulharsky)
↑ НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА url = http://www.nsi.bg/census2011/PDOCS2/Census2011_ethnos.xls [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2018-12-25]. (bulharsky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Zlatica na Wikimedia Commons

[2] Ve středním Bulharsku je více míst, první část jejichž názvu zní Ulpia, jako například Ulpia Serdica - dnešní Sofie. Historicky prokázanému názvu Ulpia Aurea není jednoznačně přiřazeno žádné místo. Spojení se Zlaticou se dovozuje přes zlato v obou názvech, ale přicházejí v úvahu i jiná blízká sídla jako Anton, Čavdar, Čelopeč a Pirdop.

[4] Jsou uvedeni pouze ti, kdo národnost deklarovali.

[census-1] Тримесечни таблици на населението по постоянен и настоящ адрес (по общини и населени места) [online]. Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2018-12-15 [cit. 2018-12-25]. Dostupné online. (bulharsky)

[etnic2011-3] НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА url = http://www.nsi.bg/census2011/PDOCS2/Census2011_ethnos.xls [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2018-12-25]. (bulharsky)

[1]

[p 1]

[2]

[p 2]