Gilles Villeneuve: Porovnání verzí
m typo |
obrazek |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox Bývalý pilot F1 |
{{Infobox Bývalý pilot F1 |
||
| Jméno = Gilles Villeneuve |
| Jméno = Gilles Villeneuve |
||
| Foto = Gilles Villeneuve 1979 Imola.jpg |
|||
| Stát = {{flagicon|Kanada}} [[Kanada]] |
| Stát = {{flagicon|Kanada}} [[Kanada]] |
||
| Aktivní sezóny = [[Formule 1 v roce 1977|1977]] – [[Formule 1 v roce 1982|1982]] |
| Aktivní sezóny = [[Formule 1 v roce 1977|1977]] – [[Formule 1 v roce 1982|1982]] |
||
Verze z 4. 5. 2009, 22:31
Šablona:Infobox Bývalý pilot F1 Joseph Gilles Henri Villeneuve (* 18.ledna 1950 St-Jean-sur-Richelieu provincie Quebec, Kanada – 8. května 1982 Lovaň, Belgie) byl kanadský pilot Formule 1. Patřil bezesporu mezi největší talenty v tomto odvětví motorsportu.
S manželkou Joane měl děti Melanie a Jacquesa, který se stal mistrem světa ve Formuli 1 v roce 1997.
Začátky
Villeneuve na sebe upozornil již jako malý chlapec, který na stavbě svého otce předváděl bravurní jízdu s náklaďákem. O tom, že má rychlou jízdu na hranici maxima v krvi přesvědčil svého otce již v 15 letech, když zdemoloval jeho Pontiac. O rok později získal řidičský průkaz a také své první auto – sportovní MGA, které potkal stejný osud. Prvním opravdovým „závodním“ vozem byla Škoda 1000MB.
Později začal závodit na sněžných skútrech. V roce 1973 vyhrál dokonce Světovou sérii. V letech 1974 — 1976 závodil v sériích Can-Am a Atlantic. V druhé jmenované sérii v posledním roce vyhrál 8 závodů z 9 a stal se suverénním mistrem.
Formule 1
Ve Formuli 1 se objevil při Velké ceně Velké Británie u týmu McLaren, zde startoval se starým McLaren M23 z devátého místa. V závodě skončil na 11. pozici. V Silverstone si jej všiml Enzo Ferrari a na doporučení Chrise Amona a Waltera Wolfa jej v dalším závodě nasadil jako třetího jezdce Scuderia Ferrari. V roce 1978 poprvé vyhrál Velkou cenu. Vítězství bylo o to cennější, že jej dosáhl před domácím publikem. V celkovém pořadí šampionátu skončil na 9. místě.
Smrt
Když zhruba tři týdny před pátým závodem šampionátu v roce 1982 v belgickém Zolderu poskytoval Gilles rozhovor německému motoristickému časopisu, jakoby tušil sled věcí příštích. Popisoval v něm jízdní vlastnosti tehdejších monopostů, kdy přísavný efekt wing-caru natolik ztěžuje řízení, že se pilotům při průjezdech zatáčkami dělá z odstředivé síly černo před očima. Taktéž si posteskl nad nešťastným pravidlem o použití pneumatik během kvalifikací. Pilot měl k dispozici jen dvě sady měkkých pneumatik, což stačilo na dvě až tři opravdu rychlá kola. „Pokud jsem v takovém svém ’kamikadze’ kole, nezbývá než doufat, že pomalejší piloti na trati koukají do zrcátek...“, prohlásil Villeneuve. Po pátečním tréninku si v boxech posteskl „venku jezdí pár slepců, málem jsem jednoho trefil“.
Schylovalo se ke konci sobotní kvalifikace a Villeneuve se chystal na své rychlé kolo. Při výjezdu ze zatáčky Terlamen viděl německý pilot Jochen Mass v zrcátkách svého Marche rychle se přibližující Ferrari Villeneuva. Věděl, že Gilles jede své kamikadze kolo a chtěl mu udělat místo způsobem, jakým se uvolňuje místo na dálnici. Uhýbal vpravo, shodou okolností zrovna do místa kudy se Villeneuve rozhodl Masse předjet. Došlo ke kontatku obou vozů. Zadní kola Marche katapultovala Ferrari do výše. Při prvním nárazu do mírného břehu podél trati byl pilot vytržen ze sedačky v kokpitu a zatímco vrak jeho Ferrari pokračoval v saltech dál, Gilles dopadl o několik desítek metrů k ochranným plotům. Mass, který se instinktivně skrčil v kokpitu zastavil opodál. V hlubokém bezvědomí byl Villeneuve převezen do nemocnice St. Raphael v Lovani kde v 21:21 místního času zemřel. 8. května 1982 tak skončila slibná kariéra jednoho z nejtalentovanějších pilotů Formule 1.
Dnes je jeho jménem pojmenován montrealský okruh, na kterém se jezdí Velká cena Kanady.
Kompletní výsledky
(Tučně označené závody značí Pole Position; závody kurzívou označují nejrychlejší kolo)