Brestská pevnost: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 6. 12. 2015, 18:09

Pevnost Brest (rusky Брестская крепость, bělorusky Брэсцкая крэпасць) je unikátní systém pevnostních objektů, které se nacházejí ve městě Brest v západním Bělorusku.

Pevnost byla postavena na místě někdejšího středověkého osídlení, existujícího na ostrovech na soutoku řek Bug a Muchawiec a měla sloužit k ochraně západních hranic Ruské říše. Projekt navrhl ruský vojenský inženýr Dolovan v roce 1799 a rozpracovali ho inženýři Opermann, Maleckij a Feldmann, kteří navrhli čtyři obranné zóny. Plán byl schválen roku 1830. Centrální zóna Citadela byla vybudována na místě starého obchodního centra města a následně se rozrostla až k rameni řeky Muchiawec. Jižní, volyňské opevnění vzniklo na místě brestského hradu, zbořeného v průběhu stavby. Severní opevnění vyrostlo na místě Kobrinského obvodu města Brest, kde se předtím nacházely veřejné budovy i soukromá zástavba. Západní terespolské opevnění vzniklo při západním rameni řeky Bug. Vnější obrannou linii tvořily desetimetrové valy a náspy s cihlovými kasematami, kryjícími přístupy ke kanálům a mostům.

Základní kámen byl položen 1. června 1836 a v roce 1842 se pevnost stala bojeschopnou. Celková plocha pevnosti činí 4 km², délka obranných valů 6,2 km. Nejlépe chráněnou část – Citadelu – tvoří dvoupodlažní kasárna, dlouhá asi 2 km. Její valy jsou zhruba 2 metry silné a 500 kasemat mohlo poskytnout útočiště až 12 tisícům vojáků se zásobami a municí.

Za první světové války byla pevnost v roce 1915 evakuována a některá obranná zařízení byla zničena. V roce 1918 se stal Bílý palác pevnosti místem podepsání brestlitevské mírové smlouvy. V důsledku této smlouvy a v důsledku sovětsko-polské války připadla pevnost v roce 1921 Polsku. V září 1939 byla pevnost dobyta Němci, přičemž byla poškozena Citadela i Bílý palác. Když v důsledku paktu Ribbentrop-Molotov došlo k ustavení nové hranice na řece Bug, připadla hlavní část pevnosti ležící na východním břehu této řeky Sovětskému svazu. Opevnění na západním břehu Bugu ovládali Němci, kteří i z tohoto místa přepadli 22. června 1941 centrální pevnost. Obrana pevnosti Brest se tak stala jednou z prvních významných bojových střetnutí Velké vlastenecké války. V roce 1965 obdržel Brest titul Město-hrdina a v roce 1971 byla pevnost přeměněna na památník.

Odrazy v kultuře

Filmy

O obraně pevnosti v prvních dnech velké vlastenecké války v červnu a červenci roku 1941 pojednává československo-sovětský snímek Boj o Moskvu - Agrese z roku 1985 a dále rusko-běloruský film Brestská pevnost z roku 2010.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Brestská pevnost na Wikimedia Commons
Jurkau kutoczak — Юркаў куточак — Yury's Corner. Фартэцыя ў Берасьці 1836-1842 гг.
Obrana Brestu v září 1939
Brestská pevnost

@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
 '''Pevnost Brest''' ({{Vjazyce|ru}} {{Cizojazyčně|ru|Брестская крепость}}, {{Vjazyce|be}} {{Cizojazyčně|be|Брэсцкая крэпасць}}) je unikátní systém pevnostních objektů, které se nacházejí ve městě [[Brest (Bělorusko)|Brest]] v západním [[Bělorusko|Bělorusku]].
-[[Pevnost (stavba)|Pevnost]] byla postavena na místě někdejšího [[středověk]]ého osídlení, existujícího na [[ostrov]]ech na soutoku řek [[Bug]] a [[Muchavec|Muchawiec]] a měla sloužit k ochraně západních hranic [[Rusko|Ruské říše]]. Projekt navrhl ruský vojenský inženýr Dolovan v roce [[1799]] a rozpracovali ho inženýři Opermann, Maleckij a Feldmann, kteří navrhli čtyři obranné zóny. Plán byl schválen roku [[1830]]. Centrální zóna Citadela byla vybudována na místě starého obchodního centra města a následně se rozrostla až k rameni řeky Muchiawec. Jižní, volyňské opevnění vzniklo na místě brestského [[hrad]]u, zbořeného v průběhu stavby. Severní opevnění vyrostlo na místě Kobrinského obvodu města [[Brest (Bělorusko)|Brest]], kde se předtím nacházely veřejné budovy i soukromá zástavba. Západní terespolské opevnění vzniklo při západním rameni řeky [[Bug]]. Vnější obrannou linii tvořily desetimetrové valy a náspy s cihlovými [[Kasematy|kasematami]], kryjícími přístupy ke kanálům a [[most]]ům.
+[[Pevnost (stavba)|Pevnost]] byla postavena na místě někdejšího [[středověk]]ého osídlení, existujícího na [[ostrov]]ech na soutoku řek [[Západní Bug|Bug]] a [[Muchavec|Muchawiec]] a měla sloužit k ochraně západních hranic [[Rusko|Ruské říše]]. Projekt navrhl ruský vojenský inženýr Dolovan v roce [[1799]] a rozpracovali ho inženýři Opermann, Maleckij a Feldmann, kteří navrhli čtyři obranné zóny. Plán byl schválen roku [[1830]]. Centrální zóna Citadela byla vybudována na místě starého obchodního centra města a následně se rozrostla až k rameni řeky Muchiawec. Jižní, volyňské opevnění vzniklo na místě brestského [[hrad]]u, zbořeného v průběhu stavby. Severní opevnění vyrostlo na místě Kobrinského obvodu města [[Brest (Bělorusko)|Brest]], kde se předtím nacházely veřejné budovy i soukromá zástavba. Západní terespolské opevnění vzniklo při západním rameni řeky Bug. Vnější obrannou linii tvořily desetimetrové valy a náspy s cihlovými [[Kasematy|kasematami]], kryjícími přístupy ke kanálům a [[most]]ům.
 Základní kámen byl položen 1. června [[1836]] a v roce [[1842]] se pevnost stala bojeschopnou. Celková plocha pevnosti činí 4 km², délka obranných valů 6,2 km. Nejlépe chráněnou část – Citadelu – tvoří dvoupodlažní [[kasárna]], dlouhá asi 2 km. Její valy jsou zhruba 2 metry silné a 500 kasemat mohlo poskytnout útočiště až 12 tisícům vojáků se zásobami a [[Střelivo|municí]].
-Za [[První světová válka|první světové války]] byla pevnost v roce [[1915]] evakuována a některá obranná zařízení byla zničena. V roce [[1918]] se stal Bílý palác pevnosti místem podepsání [[Brestlitevský mír|brestlitevské mírové smlouvy]]. V důsledku této smlouvy a v důsledku [[Polsko-sovětská válka|sovětsko-polské války]] připadla pevnost v roce [[1921]] [[Polsko|Polsku]]. V září [[1939]] byla pevnost dobyta [[Nacistické Německo|Němci]], přičemž byla poškozena Citadela i Bílý palác. Když v důsledku [[Pakt Ribbentrop-Molotov|paktu Ribbentrop-Molotov]] došlo k ustavení nové hranice na řece [[Bug]], připadla hlavní část pevnosti ležící na východním břehu této řeky [[Sovětský svaz|Sovětskému svazu]]. Opevnění na západním břehu Bugu ovládali Němci, kteří i z tohoto místa přepadli 22.&nbsp;června [[1941]] centrální pevnost. [[Obrana Brestské pevnosti (1941)|Obrana pevnosti Brest]] se tak stala jednou z prvních významných bojových střetnutí [[Východní fronta (druhá světová válka)|Velké vlastenecké války]]. V roce [[1965]] obdržel Brest titul [[Město-hrdina]] a v roce [[1971]] byla pevnost přeměněna na památník.
+Za [[První světová válka|první světové války]] byla pevnost v roce [[1915]] evakuována a některá obranná zařízení byla zničena. V roce [[1918]] se stal Bílý palác pevnosti místem podepsání [[Brestlitevský mír|brestlitevské mírové smlouvy]]. V důsledku této smlouvy a v důsledku [[Polsko-sovětská válka|sovětsko-polské války]] připadla pevnost v roce [[1921]] [[Polsko|Polsku]]. V září [[1939]] byla pevnost dobyta [[Nacistické Německo|Němci]], přičemž byla poškozena Citadela i Bílý palác. Když v důsledku [[Pakt Ribbentrop-Molotov|paktu Ribbentrop-Molotov]] došlo k ustavení nové hranice na řece Bug, připadla hlavní část pevnosti ležící na východním břehu této řeky [[Sovětský svaz|Sovětskému svazu]]. Opevnění na západním břehu Bugu ovládali Němci, kteří i z tohoto místa přepadli 22.&nbsp;června [[1941]] centrální pevnost. [[Obrana Brestské pevnosti (1941)|Obrana pevnosti Brest]] se tak stala jednou z prvních významných bojových střetnutí [[Východní fronta (druhá světová válka)|Velké vlastenecké války]]. V roce [[1965]] obdržel Brest titul [[Město-hrdina]] a v roce [[1971]] byla pevnost přeměněna na památník.
 == Odrazy v kultuře ==

Města s vyznamenáním Město-hrdina

Brestská pevnost (pevnost-hrdina) • Kerč • Kyjev • Leningrad • Minsk • Moskva • Murmansk • Novorossijsk • Oděsa • Sevastopol • Smolensk • Stalingrad • Tula