Umajjovci

panovnická dynastie

Umajjovci, též Omájovci, byli první dynastie chalífů vládnoucí arabskému chalífátu v letech 661750. Navázali na výboje v době volených chalífů a vytvořili říši sahající od povodí řeky Indu po Atlantský oceán, od Jemenu po Kavkaz a střední Asii. Sídelním městem Umajjovců byl Damašek. Samotná dynastie se dělila na rodové větve Sufjánovců vládnoucí v letech 661–683 a Marvánovců vládnoucí v letech 683–750. Roku 747 vypuklo rozsáhlé povstání iniciované šíity, které způsobilo pád dynastie Umajjovců a přivedlo k nejvyšší moci v chalífátu Abbásovce.

Umajjovský chalífát
ٱلْخِلَافَة ٱلْأُمَوِيَّة
661750
Vlajka státu
vlajka
Geografie
Mapa
Rozloha Umajjovského chalífátu v době největšího rozmachu roku 750
11 100 000 (v roce 720)
13 000 000 km² (v roce 750[pozn. 1])
Obyvatelstvo
Státní útvar
dinár (ze zlata), dirham (ze stříbra), fáls (z bronzu)
Státní útvary a území
Předcházející
Rášidský chalífát Rášidský chalífát
Byzantská říše v době Herakleiovců Byzantská říše v době Herakleiovců
Kartaginský exarchát Kartaginský exarchát
Vizigótské království Vizigótské království
Následující
Abbásovský chalífát Abbásovský chalífát
Córdobský emirát Córdobský emirát
Nekorský emirát Nekorský emirát
Tilimsánský emirát Tilimsánský emirát

Posloupnost

editovat

Španělští Umajjovci

editovat

Poté, co byl Marván II. poražen Abú-l-Abbásem a moci v chalífátu se chopila dynastie Abbásovců, založil Hišámův vnuk Abdurrahmán I. na Pyrenejském poloostrově Córdobský emirát (později Córdobský chalífát), stát prakticky nezávislý na moci abbásovských chalífů. Tato nezávislost se projevila i tím, že jeho potomci užívali od roku 929 titul chalífa.

Poznámky

editovat
  1. V době roku 750 dosáhl největší rozlohy.

Literatura

editovat
  • TAUER, Felix, Svět islámu, Praha, Vyšehrad, 1984.

Externí odkazy

editovat