Soft rock

Soft rock
Původ ve stylech	pop rock, Brill building
Kulturní pozadí	Brzká sedmdesátá léta
Typické nástroje	elektrická kytara, akustická kytara, baskytara, dvanáctistrunná kytara, bicí, piáno, syntezátor, saxofon, smyčcová sekce
Všeobecná popularita	sedmdesátá a osmdesátá léta
Odvozené styly	Adult contemporary, Power pop

Soft rock (se může někdy označovat i jako light rock, easy rock, či mellow rock) je rockový styl hudby, který kombinuje hudební techniky rock and rollu (s elementy folk rocku a singer-songwriter popu), aby tak utvořil lehčí, sametověji laděný zvuk. V soft-rocku jsou tišené elektrické kytary, piána, akustické kytary, saxofony a syntezátory. Žánr později ovlivnil power pop.

Historie a úspěch

Elementy pop rocku sahají do sedmdesátých let 20. století. Soft rock lze chápat i jako reakci proti vůči řezavé tvrdé hudbě (punk rock, heavy metal), která se tehdy také vyvíjela. V pozdějších sedmdesátých letech byl soft rock tak populární, že v roce 1977 některé newyorské stanice přesedlaly na softrockový formát (příklad WTFM, WYNY). Jedna jazzrockově orientovaná skupina (Chicago) byla v sedmdesátých letech ovlivněna softrockem, a tak získala větší komerční pozornost, stejně tak i kapela Fleetwood Mac. hardrocková kapela Led Zeppelin také, netradičně, měla několik softrockových hitů („All My Love“, 1979)

Tento žánr se později absorboval do adult contemporary.

Umělci

Související články

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Soft rock na anglické Wikipedii.