Rezignace

odchod z funkce či pozice
O psychologickém pojmu pojednává článek Rezignace (psychologie).

Rezignace (z francouzštiny résigner – rušit platnost, vzdát se určitého práva) označuje v základním významu činnost, kterou se král, císař vzdával nároku na trůn. V užším slova smyslu sám za sebe, v širším pak za celou dynastii.[1] V obecnějších souvislostech pak rezignace znamená odstoupení osoby z výkonu funkce či úřadu. Nejčastěji je termín spojován s politickou sférou, kdy ze svého úřadu odstupuje hlava státu, předseda vlády, ministr či další funkcionáři.[1] V případě hlavy státu pak jde o abdikaci, u členů vlády se hovoří o demisi.

Prezident Richard Nixon se loučí při odletu Army One ze zahrady Bílého domu poté, co rezignoval.

U politika je rezignace osobní rozhodnutí, učiněné na základě různých příčin (např. po veřejném tlaku či ze soukromých důvodů). V dějinách Spojených států rezignoval jediný prezident, a to Richard Nixon 9. srpna 1974 v souvislosti s aférou Watergate a připravovaným procesem odvolání z úřadu – impeachmentem. V důsledku tzv. kauzy Hlubuček rezignoval v červnu 2022 Petr Gazdík na funkce českého ministra školství a místopředsedy hnutí STAN.[2]

V závislosti na právním zakotvení konkrétního státu nemusí být rezignace vždy přijata. Například americký prezident George W. Bush odmítl dva návrhy na rezignaci od ministra obrany Donalda Rumsfelda. V dubnu 2011 nabídl rezignaci na člena české vlády ministr obrany Alexandr Vondra.[3] Předseda vlády Petr Nečas ji však neakceptoval.

Reference

editovat
  1. a b ŽALOUDEK, Karel. Encyklopedie politiky. Praha: Libri, 1999. ISBN 80-85983-75-3. 
  2. STUCHLÍKOVÁ, Lucie; MACHOVÁ, Martina. „Udělal jsem chybu, ale nic neukradl.“ Gazdík skončil kvůli korupční aféře. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2022-06-19 [cit. 2022-06-20]. Dostupné online. 
  3. Vondra nabídl Nečasovi rezignaci, Kalousek post neopustí, ČT24, 11.4.2011

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat