Požár Malé Strany a Hradčan
Požár Malé Strany a Hradčan v roce 1541 byl nejničivější požár v historii Prahy. Podrobnou zprávu o průběhu požáru a obětech na životech sepsal Václav Hájek z Libočan ve spisu „O nešťastné příhodě, kteráž se stala skrze oheň v Menším městě Pražském a na hradě Svatého Václava i na Hradčanech etc.“[1]
Popis požáru
editovatPožár propukl dne 2. června 1541 v domě Na Baště čp. 7 na Malostranském náměstí, jehož majitelem byl Ludvík z Gutštejna.[1][2]
Mikuláš Dačický z Heslova připomněl požár ve svých Pamětech, kde uvedl, že dne 2. června 1541 vyhořel celý Pražský hrad vyjma Černé věže a Daliborky. Shořely kostely, „hrobové svatých“ a další drahé věci i Zemské desky. Kromě sedmi domů byla vypálena všechna stavení na Hradčanech i Malá Strana. Zbyla pouze jedna třetina domů.[1]
Celkem na Malé Straně a Hradčanech shořelo 197 domů.[3] Na samotné Malé Straně shořelo 155 domů a zůstalo zachováno jen 78 stavení,[4][5] což činilo ztrátu 66 %.[6] K zachráněným stavbám patřil klášter Panny Marie a Újezd. Zachráněny byly domy stojící na jižní a východní straně náměstí. Požár se rozšířil i na Pražský hrad. Poškozen byl i chrám svatého Víta a královský palác včetně kaple Všech svatých, kde se propadla klenba. Poničen byl také nedlouho předtím dokončený Vladislavský sál, kde zůstala klenba zachována. Požár poškodil také Ludvíkovo křídlo. V kostele a klášteře svatého Jiří shořely krovy.[5]
Oběti požáru
editovatPři tomto rozsáhlém neštěstí uhořelo nebo zemřelo na následky požáru celkem 52 osob. Václav Hájek z Libočan ve svém spise pečlivě zpracoval seznam obětí.
Zemské desky
editovatPři požáru shořel archiv Zemských desek,[4][6] pozemkových knih české šlechty, a tím také zanikl důležitý historický pramen českých dějin. Ještě koncem roku 1541 byl založen archiv nový. Sněm uložil obnovení starých zápisů na základě svědeckých výpovědí.[1]
Obnova města
editovatZničení středověké zástavby Malé Strany otevřelo prostor pro uplatnění renesanční architektury a pro scelování parcel za účelem výstavby paláců v blízkosti panovnického sídla. Renesance se začala projevovat již za vlády Ferdinanda I. Habsburského. Podle návrhu architekta Paolo della Stelly vznikla první renesanční stavba – Letohrádek královny Anny.
V roce 1562 vydali tiskaři Jan Kozel a Michael Peterle z Annaberku vedutu Prahy po požáru tzv. Vratislavský prospekt (dřevoryt), který označili jako Praha hlavní město Čech. Vzhledem k autorské přesnosti lze již vidět více zastavěnou Malou Stranu, částečně i Hradčany a Pražský hrad po požáru. Požár přinesl bezpečnější pohled na stavbu domů, když ulice vedoucí k řece musely zůstat nezastavěné a další opatření jako například noční hlídky na věži kostela svatého Mikuláše. Byly zrušeny až v roce 1892. V roce 1562 byla postavena nová vodárenská věž. Obnova Malé Strany byla dokončena v druhé polovině šestnáctého století.[1] Nové budování města trvalo dlouhá desetiletí a největší zástupce této výstavby, Valdštejnský palác, byl postaven až v letech 1623–1630.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c d e VRTÁLKOVÁ, Anna. Požár Prahy roku 1541 jako brána vstupu renesenance do Prahy.. 2013 [cit. 2024-02-26]. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta. Dostupné online.
- ↑ MAREŠ, Jaroslav. Naše nejslavnější požáry [online]. 2022-08-01 [cit. 2024-02-26]. Dostupné online.
- ↑ FUČÍKOVÁ, Eliška (ed.). Tři francouzští kavalíři v rudolfínské Praze: Jacques Esprinchard, Pierre Bergeron, François de Bassompierre. Praha: Panorama, 1989. 136 s. S. 111.
- ↑ a b MÍKA, Zdeněk, a kol. Dějiny Prahy v datech. 2., dopl. a upr. vyd. Praha: Mladá fronta, 1999. 368 s. ISBN 80-204-0789-8. S. 85.
- ↑ a b Dějiny Prahy I.. Praha a Litomyšl: Paseka, 1997. 494 s. ISBN 80-7185-142-6. S. 283.
- ↑ a b Praha. Kronika metropole. Redakce Dušan Kubálek, Hana Müllerová. Praha: Fortuna Print, 2006. 240 s. ISBN 80-7321-267-6. S. 85.
Literatura
editovat- VRTÁLKOVÁ, Anna. Požár Prahy roku 1541 jako brána vstupu renesenance do Prahy.. 2013 [cit. 2016-07-15]. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Prof. PhDr. Ivo Barteček, CSc.. Dostupné online.
- HÁJEK Z LIBOČAN, Václav. O nešťastné příhodě, kteráž se stala skrze oheň v Menším Městě pražském a na hradě svatého Václava i na Hradčanech léta 1541. Praha: Bartoloměj Netolický z Neto, 1541. Dostupné online.
- MERHOUT, Cyril. O Malé Straně: její stavební vývoj a dávný život. Kapitola. Praha: Orbis, 1956. 163 s. Kapitola V. Velký požár v roce 1541, s. 27–31.
- HLAVSA, Václav. Hradčany: Město a hrad. Praha: Sportovní a turistické nakladatelství, 1959. 55 s. S. 25–27.
- KUBÁLEK, Dušan; MÜLLEROVÁ, Hana, a. kol. Praha, Kronika metropole. Praha: Fortuna Print, 2006. 240 s. ISBN 80-7321-267-6. S. 85.
Externí odkazy
editovat- HÁJEK Z LIBOČAN, Václav. O nešťastné příhodě, kteráž se stala skrze oheň v Menším Městě pražském a na Hradě svatého Vácslava i na Hradčanech etc., léta 1541. vokabular.ujc.cas.cz [online]. Ústav pro jazyk český AV ČR [cit. 2024-03-27]. Dostupné online.
- MAREŠ, Mareš. Naše nejslavnější požáry – když shořel Pražský hrad. badatele.net [online]. badatele.net [cit. 2024-03-27]. Dostupné online.
- BOHATA, Jan. Služebnictvo podcenilo sílu ohně. Popelem lehla Malá Strana, vyhořel Hrad. Mladá fronta Dnes [online]. 2016-06-02 [cit. 2024-03-27]. Dostupné online.
- KÁBELOVÁ, Zuzana. Smutné výročí Malé Strany: Před 475 lety ji požár spálil na uhel. Blesk [online]. 2026-06-2 [cit. 2024-03-27]. Dostupné online.
Související články
editovat- Francouzský požár Prahy (1689)