Nádobí

Nádobí je souhrnné označení pro nádoby, jejich příslušenství a nástroje, které slouží k přípravě, konzumaci nebo skladování jídel, nápojů a jiných potravin (surovin, ingrediencí).

Rozdělení

Nádobí se rozděluje podle různých kritérií:

Gastronomie

V gastronomii rozlišujeme podle účelu bílé a černé nádobí. Toto označení dříve znamenalo barvu litinových nebo černě smaltovaných kovových hrnců, kastrolů, pekáčů, pánví a jiného kuchyňského nádobí, určeného k přípravě jídel, zatímco bílé nádobí z keramiky, porcelánu nebo skla sloužilo jen ke konzumaci. Nyní jde pouze o orientační rozdělení nádobí podle skupiny nádob k přípravě pokrmů a k jeho konzumaci.

Černé nádobí slouží ke zhotovení pokrmu, vesměs jej používají kuchaři. Nádobami k přípravě jídla jsou například gastronádoby, hrnce, tlakové hrnce, kastroly, pánve, pekáče, k zakrytí nádob slouží poklice a pokličky.
Bílé nádobí souhrnně označuje předměty ke stolování, které používají hosté či jiní strávníci a pijáci. Jsou to talíře, sklenice (poháry, číše a holby), konvice, konvičky, hrnky a šálky (souhrnným historickým termínem označované koflíky), mísy, teriny na polévku, konvičky na omáčky. misky, podnosy, kalíšky na vejce, slánky a další nádobky na ingredience. Tvoří obvykle soupravy shodných předmětů určitého počtu a vzhledu. Společným předmětem slavnostně prostřených stolů bývá nástolec, který může obsahovat některé z uvedených nádob.

Nástroje neboli náčiní označuje pomůcky k mechanickému zpracování, porcování, míchání či nabírání surovin během přípravy, užívané k servírování a/nebo při konzumaci jídel a nápojů.
- Univerzálně slouží příbory, nebo jejich části: nože, lžíce a vidličky. Ty se dále dělí na kuchyňské, předkládací (servírovací) a stolní. Kuchyňské kleště nebo nůžky slouží na dělení kostí a porcování masa. Předkládací náčiní se od ostatního odlišuje velikostí, tvarem i počtem. Nejde o osobní předměty strávníka, ale o nástroje společné: například jedinou naběračku v terině, salátovou lžíci nebo dortovou lopatku užívá u stolu více lidí.
- Pouze k přípravě se užívají kuchyňské roboty nebo jednoúčelové kráječe, krouhače, řezné nástroje, struhadla, mlýnky, hmoždíře, lisy, mixéry, šlehače a metly, válečky, paličky, formy na pečení či vykrajování pečiva, vařečky a měchačky, naběračky, sítka a cedníky, trychtýře, mašlovačky a stěrky. Někdy se k nádobí přiřazují také podložky, jako prkénka nebo vály.
- Další časté mechanické nástroje k přípravě suroviny, jídla nebo nápoje: otvíráky nádob, zejména konzerv, sklenic a lahví.
- Speciální účel, při stolování méně často zastoupený mají louskáčky na ořechy, držadlo na drůbeží stehno, nůž na raky nebo na morek z dutých kostí.

Cestovní nádobí

Je univerzální, spojuje všechny uvedené funkce, má být skladné, skládací a lehké. Jsou to

Ešus - hluboká jídelní miska nebo souprava dvou hlubokých misek se skládacím držadlem a poklicí, slouží pro přímou tepelnou přípravu, nebo jen k ohřívání a osobní konzumaci jídla.
Jídlonosič - souprava tří nebo čtyř misek k přepravě pokrmů, obvykle potom konzumovaných z běžného stolního nádobí.
Kotlík - větší nádoba, uzpůsobená tvarem, materiálem a závěsným uchem k přípravě společného jídla na přímém ohni.
Konvice se používají buď pouze k přípravě nápojů (rychlovarné elektrické), k jejich stálému tepelnému uchovávání (termosky, termohrnky) nebo i k jejich podávání.
Nástroje: skládací příbor, multifunkční zavírací nůž (otvírák, vývrtka, nůžky)

Materiály

tradiční zvl. kuchyňské: železná litina (trvanlivá), snese vysoký žár a dlouho udrží teplo); měď; nerezová ocel, smaltovaný nebo pozinkovaný železný plech, hliník (zdravotně závadný), kamenina, glazovaná keramika (neglazovaná tj. režná je pórovitá, není pro tepelné zpracování pokrmů vhodná, protože potřebuje provozem "zatáhnout" póry); varné sklo; dřevo (na poháry a číše je vhodné tvrdé dřevo, např. trvanlivé zimostrázové nebo višňové, které voní)

tradiční stolní: dřevo, keramika (zvláště dekorativní fajáns), sklo, porcelán, stříbro (má antiseptické účinky, při styku s citrónem a kyselinami koroduje, čistí se jen ručně); alpaka (reaguje s kyselými pokrmy, koroduje, páchne, nelze vkládat do myčky); slonovina a rohovina - užívala se na listy

moderní a syntetické: titan - vynikající vlastnosti při užití na kuchyňské nádobí; mnohé typy polymerů, např. melaminové pryskyřice, nylon, silikony, PET, polyethylen.

Uvolňování nebezpečných látek

Z nylonového nádobí se mohou uvolňovat primární aromatické aminy (PAA), testy prokázaly například anilín nebo 4,4'-diaminodifenylmethan.^[1]

Odkazy

Reference

↑ Miroslav Šuta, Vladimír Šťovíček: Co se může uvolňovat z černého plastového nádobí? Okem nic nepoznáte, Český rozhlas Plzeň, Zdraví "v cajku", 20. září 2017

Literatura

Salač Gustav: Základy stolování a stolničení. Učebnice pro hotelovou školu. Teplice 1981
Prostřený stůl, texty Jarmila Brožová - Dagmar Tučná. Výstava Uměleckoprůmyslového musea v Praze, Praha 1964
Kalousová, Pavla: Kuchyně a stolničení na šlechtických sídlech. Vydání druhé. Plzeň 2016, 395 stran; ISBN 978-80-270-0341-9
Metz Reinhold a kol. Restaurace a host: základní odborné vědomosti: restaurace, hotel, kuchyně. Praha: Europa-Sobotáles, 2008; ISBN 978-80-86706-18-4

Související články

Mytí nádobí

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu nádobí na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo nádobí ve Wikislovníku

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Miroslav Šuta, Vladimír Šťovíček: Co se může uvolňovat z černého plastového nádobí? Okem nic nepoznáte, Český rozhlas Plzeň, Zdraví "v cajku", 20. září 2017

[1]