Luigi Lucheni
Luigi Lucheni (22. dubna, 1873, Paříž, Francie – 19. října, 1910, Ženeva, Švýcarsko), rodným jménem Louis Luccheni, byl italský anarchista, který 10. září 1898 zavraždil v Ženevě rakouskou císařovnu Alžbětu Bavorskou (známou též pod přezdívkou Sissi) bodnutím trojhranného pilníku do srdce. Vzápětí po svém činu byl chycen a odsouzen na doživotí. O 12 let později, roku 1910 se ve své cele oběsil koženým řemenem. Sám se přiznal, že měl v plánu zabít prince Orleánského. Princ, který se ale o chystaném atentátu včas dozvěděl, změnil cestu a Ženevě se vyhnul. Jako "náhrada" posloužila mladému anarchistovi prominentní rakouská císařovna.
Luigi Lucheni | |
---|---|
Luigi Lucheni | |
Rodné jméno | Louis Luccheni |
Narození | 22. dubna 1873 Paříž |
Úmrtí | 19. října 1910 (ve věku 37 let) Ženeva |
Příčina úmrtí | oběšení |
Místo pohřbení | Vídeňský ústřední hřbitov |
Národnost | italská |
Povolání | terorista, revolucionář, atentátník, anarchista a anarchistický terorista |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Raný život
editovatNarodil se 22. dubna 1873 v Paříži jako Louis Luccheni. Jeho neznámý otec a matka Luigia Lucchiniová jej odevzdali do nemocnice pro nalezence. V srpnu roku 1874 byl přesunut do Itálie, kde byl přesouván mezi sirotčinci a pěstouny. Později pracoval jako příležitostný pracovník v Itálii, Švýcarsku a Rakousku-Uhersku. Tři roky sloužil v armádě a přestěhoval se do Švýcarska, kde se ve městě Lausanne spřátelil s anarchisty.[1]
Vražda
editovatDne 10. září 1898 smrtelně bodl trojhranným pilníkem rakouskou císařovnu Alžbětu během její návštěvy Ženevy. Alžběta a její dvorní dáma hraběnka Sztárayová odjely z hotelu u Ženevského jezera, aby se nalodily na parník do Montreux. Šli bez doprovodu, protože Alžběta královskými průvody opovrhovala. V docích, v časném odpoledni, k Alžbětě přistoupil Lucheni a bodl ji pod levou hruď čtyřpalcovým pilníkem s dřevěnou rukojetí,[2] který se používá k pilování oušek průmyslových jehel.[3] Těžce zraněná Alžběta přesto pokračovala s podporou dalších dvou osob 100 metrů pěšky, aby se nalodila na odplouvající parník.[2] Poté, co si hraběnka Sztárayová všimla Alžbětina krvácení, se parník vrátil ke břehu, načež byla císařovna na provizorních nosítkách odnesena zpět do hotelu.[4] Dva lékaři konstatovali její smrt do hodiny po útoku.[5] Dokumentace o pitvě byla zničena.[3]
Lucheni byl zadržen při útěku a jeho pilník byl nalezen následující den. Úřadům řekl, že je anarchista, který přijel do Ženevy s úmyslem zabít jakéhokoli panovníka jako příklad pro ostatní. Lucheni k vraždě použil pilník, protože neměl dost peněz na pořízení stiletta.[3]
Jeho soudní proces začal následující měsíc v říjnu. Byl rozzuřen, když zjistil, že v Ženevě byl zrušen trest smrti, a napsal dopis, v němž požadoval souzení v jiném kantonu, aby mohl být umučen. Místo toho dostal trest doživotního vězení.[3]
Smrt a odkaz
editovatV ženevském vězení Évêché sepsal své paměti z dětství. Ve vězení byl šikanován a jeho zápisky byly ukradeny. Dne 19. října 1910 byl nalezen oběšený ve své cele. Jeho hlava byla konzervována ve formaldehydu[1] a v roce 1986 převezena do Vídně.[6] Vystavená byla ve vídeňském Narrenturmu, a to až do roku 2000, kdy byly ostatky přesunuty do Wiener Zentralfriedhofu.[7]
Atentát odstartoval mezinárodní konferenci, na níž delegáti z 21 zemí definovali anarchismus jako terorismus a usnesli se zahájit činnost agentur, které by sledovaly podezřelé anarchisty a povolily trest smrti za atentát na panovníky.[3] Alžbětin život a následná vražda jsou zachyceny v mnoha divadelních inscenacích, filmech a románech.[8] V roce 1998 byly vydány Lucheniho paměti z dětství.[1]
Literatura
editovat- Luigi Lucheni (2021), Hervé Le Corre (ed): Luigi Lucheni, l'anarchiste qui tua Sissi: mémoires (italsky). Inculte-Dernière Marge. ISBN 9782360841158
- Brigitte Hamann: Elisabeth: Kaiserin wieder Willen, Aquila, 1998, ISBN 978-963-9073-27-2
- Truffelli, Corrado (2017). Vita e morte dell'assassino di Sissi: Luigi Lucheni (italsky). Fermoeditore. ISBN 9788863170191.
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Luigi Lucheni na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Enckell 2015.
- ↑ a b Newton 2014, s. 132.
- ↑ a b c d e Newton 2014, s. 134.
- ↑ Newton 2014, s. 132–133.
- ↑ Newton 2014, s. 133.
- ↑ TIMES, Special to the New York. RELIC OF AN 1898 CRIME GOES HOME TO VIENNA. The New York Times. 1986-08-31. Dostupné online [cit. 2022-12-04]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ ZEIT ONLINE | Lesen Sie zeit.de mit Werbung oder im PUR-Abo. Sie haben die Wahl.. www.zeit.de [online]. [cit. 2022-12-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-12-04.
- ↑ Newton 2014, s. 134–135.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Luigi Lucheni na Wikimedia Commons