Krymský chanát

historický státní útvar krymských Tatarů v letech 1441–1783

Krymský chanát (krymskotatarsky قريم خانلغى, Qırım Hanlığı, Къырым Ханлыгъы, rusky Крымское ханство), oficiálně Krymský trůn a step Kypčaků (krymskotatarsky تخت قريم و دشت قپچاق, Taht-i Qırım ve Deşt-i Qıpçaq), byl historický státní útvar krymských Tatarů v letech 14411783, rozkládající se na území poloostrova Krym při pobřeží Azovského moře, severního pobřeží Černého moře a území Kubáně mezi ústím Dunaje a Dněprem. Ve staré evropské geografii byl chanát znám jako Malá Tartárie (oproti Velké Tartárii).

Krymský trůn a step Kypčaků
Taht-i Qırım ve Deşt-i Qıpçaq
تخت قريم و دشت قپچاق
 Zlatá horda
 Theodorské knížectví
 Velká horda
 Ejálet Kefe
14491783 Tavrická gubernie 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Geografie
Mapa
Krymský chanát (světle zelená) v roce 1600
150 000 km²
Obyvatelstvo
Státní útvar
Osmanská říšeOsmanská říše Osmanská říše (14751774 vazalství)
Kazaňský chanátKazaňský chanát Kazaňský chanát (15211551 vazalství)
Vznik
Zánik
Státní útvary a území
Předcházející
Zlatá horda Zlatá horda
Theodorské knížectví Theodorské knížectví
Velká horda Velká horda
Ejálet Kefe Ejálet Kefe
Následující
Tavrická gubernie Tavrická gubernie

Historie

editovat

Zakladatelem dynastie Girejů a prvním vládcem samostatného státu krymských Tatarů se stal Hadži I. Girej. V roce 1475 se Krymský chanát stal oficiálně vazalem Osmanské říše, ale v jejím rámci si zachoval praktickou nezávislost. V roce 1532 bylo centrum chanátu přeneseno do Bachčisaraje.[1]

 
Tamga Girejů

Po rusko-turecké válce na základě mírové dohody z Küçük Kaynarca (1774) se Osmané Krymu vzdali a v roce 1783 chanát anektovalo Rusko a vytvořilo na jeho území Tavrickou gubernii. Krymský chanát byl nejdéle existující stát z následnických států po rozpadu Zlaté hordy.

Reference

editovat
  1. COUFALOVÁ, Iveta; ŠORM, Martin. Krym. Poloostrov vzdálených říší. Dějiny a současnost. Březen 2019, roč. IXL, čís. 3, s. 8. ISSN 0418-5129. 

Externí odkazy

editovat