Kinetoskop

zařízení umožňující přehrávání pohyblivých obrazů

Kinetoskop byl jedním z prvních zařízení umožňujících přehrávání pohyblivých obrazů. Tento přístroj, vyvinutý Thomasem Edisonem a jeho zaměstnancem Williamem Kennedym Lauriem Dicksonem, byl poprvé představen v roce 1891.[1] I když nešlo o filmový projektor, kinetoskop přinesl základní principy filmové projekce, které se staly standardem pro budoucí vývoj kinematografie.

Vnitřek přístroje

Jak to funguje

editovat

Kinetoskop byl určen pro jednoho diváka, který pozoroval děj přes okulár. V přístroji byl v nekonečné smyčce veden celuloidový film široký 1⅜ palce (cca 35 mm) a dlouhý 20 metrů. Elektromotor uváděl filmový pás do pohybu, přičemž světlo z žárovky osvětlovalo jednotlivé snímky prostřednictvím štěrbinového mechanismu. Rychlost promítání byla 46 políček filmu za vteřinu.[2]

Příběh

editovat

Kinetoskop byl poprvé představen veřejnosti na světové výstavě v Chicagu v roce 1893. Komerční využití začalo o rok později s otevřením prvního kinetoskopového salonu na Broadwayi v New Yorku 14. dubna 1894. Salon byl vybaven deseti kinetoskopy, z nichž každý přehrával jiný krátký film produkovaný Edison Manufacturing Company (studio Black Maria), například známou scénu Blacksmith Scene nebo Ott’s Sneeze, jež je považována za první filmovou komedii v historii.[3] Návštěvníci mohli za 25 centů použít pět z těchto zařízení.

Brzy nato byly další salony otevřeny v Chicagu, San Franciscu a později i v Evropě. V roce 1895 vznikla Deutsch Oesterreichische Edison Kinetoskope Compagnie. Ve stejném roce byl kinetoskop předveden na Národopisné výstavě českoslovanské v Praze.[4]

Kombinace obrazu a zvuku

editovat

Edison později vybavil kinetoskop fonografem, který přehrával zvuk synchronizovaný s pohyblivými obrazy, například zpěv. Tato inovace byla nazývána kinetofonem a představovala další krok směrem k propojení obrazu a zvuku ve filmové tvorbě.

Kinetoskop znamenal významný milník v dějinách kinematografie, přestože byl brzy nahrazen zařízeními pro projekci filmů na plátno, která umožnila sdílet filmový zážitek s větším publikem.

Reference

editovat
  1. Kinetoscope. Britannica.com [online]. [cit. 2024-12-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Kinetoskop. Encyklopedie Beliana [online]. [cit. 2024-12-10]. Dostupné online. 
  3. HLINOVSKÁ, Eva. Laterna magika či kinetoskop. Jak vynálezy měnily filmový svět. Lidovky.cz [online]. 2015-06-17 [cit. 2024-12-10]. Dostupné online. 
  4. Příběh a smyčka. Kinematograf versus kinetoskop. Plzensympozium.cz [online]. [cit. 2024-12-10]. Dostupné online.