František Schmoranz mladší
František Schmoranz mladší (19. listopadu 1845 Slatiňany[1] – 12. ledna 1892 Praha[2]) byl český architekt a první ředitel Uměleckoprůmyslové školy v Praze.
| František Schmoranz | |
|---|---|
 František Schmoranz mladší | |
| Narození | 19. listopadu 1845 Slatiňany  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 12. ledna 1892 (ve věku 46 let) Praha  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | městský hřbitov Slatiňany |
| Alma mater | České vysoké učení technické v Praze |
| Povolání | architekt, učitel, ilustrátor a designér |
| Rodiče | František Schmoranz starší |
| Příbuzní | Gustav Schmoranz, Jan Schmoranz a Josef Schmoranz (sourozenci) |
| Ocenění | Řád Františka Josefa .svg){kind=small} 1873Řád Medžidie  1876 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatNarodil se ve Slatiňanech v domě čp. 88 v rodině Františka Schmoranze staršího, stavitele a zedníka, a jeho manželky Františky, dcery hostinského Václava Novotného ze Slatiňan. [1] Absolvoval reálku v Kutné Hoře a poté studoval na pražské polytechnice. Absolvoval studijní cestu po Německu, v Hamburku byl zaměstnán jako architekt a seznámil se zde s orientálním uměním. Roku 1873 se vrátil do Vídně a projektoval pavilony pro světovou výstavu. Poté absolvoval s architektem Janem Machytkou cestu zaměřenou na orientální architekturu a umění po Palestině a Egyptě. Od roku 1874 ve Vídni s Machytkou společně provozovali vlastní architektonickou kancelář. Od roku 1882 byl uměleckým inspektorem c. a k. textilních průmyslových škol v Rakousko-Uhersku.
Roku 1885 přesídlil do Prahy, kde se stal prvním ředitelem Uměleckoprůmyslové školy v Praze. Zároveň byl jmenován c. a k. stavebním radou.[3] V roce 1887 byl na téže škole jmenován profesorem architektury jeho mladší bratr Gustav Schmoranz. Roku 1890 byl jmenován dopisujícím členem IV. třídy České Akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění.[4]
Zemřel uprostřed práce ve 46 letech, svobodný a bezdětný.
Ocenění
editovatRoku 1873 byl za svou činnost oceněn řádem Františka Josefa I., roku 1876 pak tureckým řádem Medžidžie (turecky: Mecidiye, anglicky Medjidie).
Dílo
editovatJeho zájem o orientální umění se výrazně odrazil v jeho realizovaných i nerealizovaných projektech. Pro světovou výstavu ve Vídni roku 1873 projektoval Egyptsko-súdánský pavilon. Po vzniku ateliéru se společně s Janem Machytkou účastnili řady soutěží na veřejné stavby po celém tehdejším Rakousku-Uhersku. Dlouhá je i řada realizovaných staveb. V Trenčianských Teplicích navrhli hlavní lázeňskou budovu a také budovu tureckých lázní Hammam, na níž měl Schmoranz zřejmě výraznější podíl.
S Janem Machytkou projektoval roku 1882 novorenesanční budovu Uměleckoprůmyslové školy v Praze. V soutěži na projekt Národního muzea v Praze získali druhou cenu. Schmoranz navrhl mj. též rekonstrukci Vlašského dvora v Kutné Hoře.
1882 - Letohrádek barona Drasche z Wartinberka v oboře pod Kunětickou horou.[5]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b SOA Zámrsk, Matrika narozených 1842-1862 ve Slatiňanech, sign.1035, ukn 8839, str.86. Dostupné online.
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele sv. Jindřicha na Novém Městě pražském
- ↑ Pobytová přihláška u pražského magistrátu
- ↑ Almanach České Akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, Praha 1900, s. 36
- ↑ Lovčí zámeček z roku 1882
Literatura
editovat- TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Svazek 2. Praha: Rudolf Ryšavý : Tvar, 1950. Heslo Schmoranz, František mladší, s. 429.
- heslo Schmoranz František. In: kolektiv autorů. Ottův slovník naučný. Praha: Jan Otto, 1888-1909. ISBN 80-7203-007-8. Svazek XXIII. S. 14–15.
- ŠULC, Ivo. František Schmoranz mladší. In: Šulc Ivo, Uhlík Jan, Uhlíková Kristina. František Schmoranz starší a rod Schmoranzů ze Slatiňan. Praha: Artefactum, 2020. ISBN 978-80-88283-40-9.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Schmoranz mladší na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Schmoranz mladší
- František Schmoranz mladší na webu města Slatiňany
- František Schmoranz mladší v informačním systému abART
- Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Schmoranz, František *1845
